Velvyslanec při NATO: Varuji před větší závislostí na Rusku, snaží se podkopat hospodářství a politiky ovládá korupcí
Ruská hrozba se přeceňuje i podceňuje zároveň. Jak je to možné? Podle stálého velvyslance ČR při NATO Jiřího Šedivého není Rusko náš vojenský nepřítel, hybridní válku ale s námi vede dlouhodobě a docela se mu dařilo. Ovlivnilo volby v Německu, ve Spojených státech nebo referendum o Brexitu. Prostřednictvím korupce podle Šedivého ovládá politické elity a snaží se pronikat do hospodářství jednotlivých zemí. Šedivý proto v souvislosti s dostavbou jaderných bloků varuje před větší energetickou závislostí na Rusku. Vést s Moskvou dialog je ale prý správné a cestu šéfa PS Vondráčka do Ruska proto nevidí jako problém.
Šedivý tvrdí, že Moskva přehání při předvádění svého arzenálu. Sankce podle něj fungují, a proto nestíhá přezbrojovat. Navíc si uvědomuje sílu NATO a ví, že jakákoliv provokace by se mu vymstila. Aliance nevnímá Rusko jako vojenskou hrozbu a nepřítele. Nad výhrůžkami jaderným útokem ale prý nelze mávnout rukou, i když přicházejí opakovaně.
To, že sankce skutečně bolí, podle velvyslance dokazuje i urputná snaha o jejich zrušení. Moskvu údajně překvapilo, že je Západ drží a neustupuje. Šedivý přitom přiznává, že jen sankce nepřimějí Rusko změnit své chování na Ukrajině. Bez jeho vojáků by totiž separatisté neměli šanci.
Vliv Ruska se naopak stále projevuje v hybridní válce. NATO podle Šedivého zaspala a nebrala situaci dost vážně. Agenti Moskvy proto prý byli čím dál víc bezstarostní a začali dělat chyby, třeba naposledy v Nizozemsku. Šedivý tvrdí, že NATO dobře ví, kde všude docházelo k ovlivňování voleb a obecně dění v jednotlivých státech. Aliance je teď ale daleko lépe připravená hybridním útokům čelit i díky ofenzivním schopnostem členských zemí.
V Česku podle velvyslance působí Rusko průběžně, hlavně prostřednictvím internetu a médií. Ta proruská údajně NATO dobře zná. Klíčové podle Šedivého je nechovat se stejně jako Rusko a neodpovídat na propagandu protipropagandou. Dodává ale, že třeba při dostavbě jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech by měla bezpečnostní otázka hrát zásadní roli.
Jsme zpátky ve studené válce? Jakou sílu mají teď skutečně státy NATO a Rusko? Jak by dopadl jejich střet? Proč je v pořádku, když předseda PS Vondráček mluví s lidmi na sankčním seznamu? A v čem by mohla být nebezpečná větší energetická závislost na Rusku?
