Lidé chtějí být zdraví, léky musíme testovat na zvířatech. Vědci ale nejsou jako Mengele, říká primatoložka
Marina Vančatová, původem Ruska, žije v Česku od roku 1982. Je jednou z nejuznávanějších etoložek a primatoložek. Dlouhodobě se věnuje studiu primátů, tedy poloopic, opic, lidoopů a lidí. Díky ní a jejím kolegům máme v Česku největší sbírku obrázků (přes tři tisíce) kreslených lidoopy. V pořadu Prostor X mluvila o důležitosti zoologických zahrad, jež slouží jako záložní populace, nebo o testování léků na zvířatech, které je velmi přísné a zaměřené na snahu o minimální ublížení zvířeti.
„Vědec nemá jen bádat, což je jeho hlavní náplň, ale zároveň má výsledky své práce přibližovat a vysvětlovat lidem. Obrázky slouží k popularizaci vědy, dá se na nich ledacos ukázat a vysvětlit,“ uvádí Marina Vančatová hlavní důvod pořádání putovní výstavy po celém světě a samozřejmě také u nás. „Pokud se někdo ozve, že by chtěl uspořádat výstavu, obrázky poskytnu vždycky ráda,“ dodává Vančatová.
Podobné obrázky, které kreslili například šimpanzi, se v zahraničí běžně prodávají. Cena se pohybuje kolem třiceti až padesát tisíc korun, v Česku však taková kupní síla není.
A jak se Vančatová staví k testování léků na zvířatech? „Věda se vyvíjí strašně rychle, to, co pro nás v současné době eticky v pořádku není, ještě před třiceti lety v pořádku bylo,“ říká. Testování je velmi přísné, a pokud už dojde k testování na zvířatech, je lék z 90 procent hotový. Přesto bychom podle primatoložky neměli zapomínat, že užíváme léky, kvůli nimž musela nějaká zvířata v průběhu uplynulých let zahynout. A rozhodně se nejedná jen o primáty, ale například také o psy.
Za svůj největší vědecký úspěch považuje Marina Vančatová odchov zvířete, které je nesrovnatelně vzácnější než například panda velká. Jedná se o primáta s názvem langur duk, jenž je obecně považován za nejkrásnějšího primáta planety. Jediná skupina langurů mimo Asii je k vidění v zoologické zahradě Chleby. Tady také budou letos na jaře křtít hned dvě mláďata.
