David Vávra: S Babišem a Zemanem bojujeme humorem. Dřív by nás za to zavřeli, dnes je nepřítel skrytější
Všechno mě baví a člověk nikdy neví, odkud přijde inspirace. Pro architekta a herce Davida Vávru je všechno, co dělá, propojené. S divadlem Sklep tvoří už 48 let a lidi prý pořád chodí. Říká, že divadlo je psychoterapie, kterou se vypořádávají třeba s prezidentem Zemanem a premiérem Babišem. Humor je podle něj lék na aroganci. Taky ale spolupracuje na podobě vznikajících stanic pražského metra. Pro ně se našla jednotící filozofie – světlo na konci tunelu.
Vávra si váží toho, že za to, jak v divadle dnes reflektují politiky, nesedí. Za fašismu by je prý zastřelili. Vadí mu, že ve společnosti roste vulgarita a všechno se řeší urážkou. Přišlo to podle něj po tom, co zmizelo havlovské okouzlení novým světem, a prototypy toho vývoje jsou právě prezident a premiér. Vávra tvrdí, že proti násilí se dá bojovat jen humorem. Vyzdvihuje přitom oběť Jana Palacha, kterou lidé zpochybňují jen proto, aby zrelativizovali vlastní zločiny.
Vávra míní, že se v Česku máme báječně a často si toho nevážíme. Udělali jsme obrovský pokrok a společnost není zkažená. Věří nové generaci, která teprve přijde. Ta jeho je prý narušená a jednou nohou zakořeněná v komunismu. Mladí to podle něj budou mít v hlavě víc srovnané. Říká, že stačí jeden osvícený člověk, který to zmákne.
Architekt chce být prostředníkem, koordinátorem při práci na vznikajících stanicích metra linky D. Začal na projektu spolupracovat a metro se prý podařilo vyčistit, stanice jsou světlé. Jejich podobu teď budou dokončovat umělci. V Praze by se podle Vávry mělo obecně stavět daleko víc, není to údajně ghetto. Třeba na Pražském hradě by si představoval Kaplického knihovnu.
Bude se v Česku znovu stavět odvážná architektura? V čem byl za komunismu Vávrův nepřítel prostý a v čem je dnes skrytější? Jak se vyrovnává s tím, co se mu ve společnosti nelíbí? A jak by mohla vypadat oslava 50 let divadla Sklep?
