Hana Vagnerová: Dnes bych umřela, snad jsem anorexii překonala. Lidi tu nemají zábrany vás veřejně soudit
Herečka Hana Vagnerová má před sebou krásné projekty a za sebou boj s anorexií i pro ni zásadní zkušenosti ze zahraničí. Díky terapii změnila své myšlení a už netouží být perfektní. Chce, aby se o anorexii víc mluvilo a abychom my jako společnost dospěli. Lidi prý nemají zábrany veřejně soudit a kritizovat. Svoje soukromí si hlídá a říká, že v Česku chybí silné ženské role.
Vagnerová nikdy nechtěla dobýt Hollywood, ale právě ve Spojených státech poznala samu sebe a zjistila, že chce víc hrát v zahraničí a že to dokáže. Jde za nabídkami, které jí to umožní. Z Ameriky se přitom vrátila před několika dny, prakticky přímo na demonstraci na Letné. Ta ji prý dojala svou pozitivností. Říká, že oba tábory na sebe házejí špínu, důležité ale je s lidmi mluvit.
Jako herečka se chce postavit za boj proti anorexii. Sama si jí prošla a teď říká, že je snad venku, že to není na celý život. Připouští ale, že na změně přístupu k sobě, což je pro léčbu nemoci zásadní, stále pracuje. Taky ale říká, že kdyby anorexií trpěla teď, v době Instagramu a Facebooku, tak by umřela. Na lidi má prý šílený vliv. Ona sama ho používá hlavně pracovně, své soukromí si hodně chrání a nechce ho prodávat.
Vagnerová taky pracuje na scénáři pro vlastní film, který bude hodně o vztazích, respektive o jednom otevřeném a upřímném vztahu. Prý je to teď ve vůbec nejlepší fázi, v jaké kdy bylo, ale nechce to zakřiknout. Před sebou má taky třeba českou crazy komedii, slovenské sociální drama a snad i točení s americkým režisérem na Islandu. Ale zdůrazňuje, že to není workholismus, že prostě přišly nabídky, na které se těší.
Proč v Česku chybí silné ženské hrdinky? Co Haně Vagnerové pomohlo na cestě z anorexie a co jí pomáhá teď? V čem je podle ní péče o nemocné anorexií nedostatečná? A proč byly její poslední roky šílené?
