Pavlásková: Za komunismu se tu děly orgie a chodila tam půlka Prahy, po revoluci spravedlnost nepřišla
Zajímá mě, jak totalita ovlivňuje a deformuje lidi, říká režisérka Irena Pavlásková. Popisovala to už její prvotina Čas sluhů, se kterým musela bojovat s cenzurou na konci minulého režimu. Byla o tlaku i mocných a tom, kde se v lidech bere zlo. To komunistické nebylo potrestáno a může se opakovat. K totalitě se vrací i připravovaný film Pražské orgie podle knihy světového spisovatele Philipa Rotha.
Roth se dokázal vžít do české mentality a ukázal, jak se kdo vyrovnává s nesvobodou a tlakem. Hlavní hrdinka filmu je provokatérka a rebelka, která v bujaré drzosti vzdoruje proti společnosti, říká Pavlásková. Ukazuje i večírky, respektive orgie, na kterých se tehdy v Praze scházeli třeba prorežimní umělci, mimo jiné v domě Jiřího Muchy. Mluvila o nich prý s pamětníky. Zdůrazňuje, že film není o disidentech, ale spíš o běžném životě.
Pavláskovou mrzí, že po sametové revoluci nepřišla úplná spravedlnost, že nebyli potrestáni ti, kteří se podíleli na devastaci země. Místo toho přišla tlustá čára, ty jsou ale prý nebezpečné. Dokud zlo nebude vědět, že bude potrestáno, bude dál činit zlo, tvrdí režisérka. Teď jí vadí, že se člověk nedomůže spravedlnosti, že premiér a prezident si dělají věci po svém a nikdo je nemůže zastavit.
Síla komunistů dnes je podle Pávláskové katastrofa. Říká, že to je principiálně špatně, protože se stále hlásí k režimu, který vraždil. Komunisti a estébáci prý byli připravení převzít po revoluci moc, protože zřejmě věděli, že režim padne, a měli ty správné informace a kontakty. Pak zprivatizovali podniky. Mluví taky o pokrytectví politiků, kteří pro Česko vymýšleli jeho vlastní cestu, a tak se nedařilo potrestat různé zloděje.
Měly by filmy víc reflektovat to, co se dělo v posledních 30 letech? Jak mělo být zlo potrestáno a proč je to tak důležité? Jak těžké bylo získat práva na Pražské orgie? A co dílo prozrazuje o normalizačním Česku?
