Doktorka Exnerová: Nikdo mě neučil, jak říct dítěti, že umírá. Ptají se, co bude po smrti i zda to bude bolet
Primářka na dětském oddělení v Nemocnici Hořovice a specialistka na dětskou paliativní péči, Mahulena Exnerová, přijala pozvání do Prostoru X, kde mluvila otevřeně o tématu, pro mnoho z nás nejtěžším – o umírání dětí.
Žít co nejkvalitněji i přes nevyléčitelnou nemoc. O to se snaží paliativní medicína, která se zabývá pomoci nemocným jak ve zdravotnických zařízeních, tak v domácím prostředí. „U dětských pacientů počítáme paliativní medicínu na měsíce, či roky,“ upřesňuje doktorka Exnerová, která se právě dětské paliativní medicíně věnuje ve své praxi déle než dvacet let.
To, že paliativní medicína není povinnou součástí výuky budoucích českých lékařů, vidí primářka jako problém. Přesto, že medicína byla podle Exnerové zaměřena v posledních desetiletích spíše vítězně, je potřeba čelit realitě, že ne vše umíme vyléčit. Pacienti umírají. A to platí jak u dospělých, tak u dětí.
Již déle něž dvacet let, komunikuje Mahulena Exnerová s rodiči nevyléčitelně nemocných dětí. A stejně tak mluví o tom, co se děje s malými pacienty. „Děti poznají, že umírají. Nemá smysl jim něco tajit,“ říká Exnerová.
Jako externí lékařka působí také v neziskové organizaci Cesta domů , která poskytuje odbornou péči umírajícím a jejim blízkým.
Na co se děti nejčastěji ptají? Dá se naučit něco takového, jako je oznamování konce? Doktorka Exnerová často naráží na limity v medicíně. Narazila někdy na ty svoje?
