Předplatné
Polští bojovníci během varšavského povstání (1. 8.–2. 10. 1944) na barikádách se zoufalou odvahou čelili mnohem lépe vyzbrojeným a zkušenějším protivníkům

Polští bojovníci během varšavského povstání (1. 8.–2. 10. 1944) na barikádách se zoufalou odvahou čelili mnohem lépe vyzbrojeným a zkušenějším protivníkům • Zdroj: Archív

Lublinská unie uzavřená v roce 1569 za vlády Zikmunda II. Augusta z dynastie Jagellonců, definitivně sjednotila Polskou korunu a Velkoknížectví litevské. Vznikla Rzeczpospolita (Republika) dvou národů. V roce 1658 se po kozáckých povstáních proměnila na chvíli v Republiku tří národů s autonomním ruským (ukrajinským) knížectvím. Tento projekt zmařila sílící Moskva, která nakonec způsobila i zánik Rzeczpospolité v roce 1795.
Původně socialistický politik Józef Piłsudski (5. 12. 1867 Zalavas–12. 5. 1935 Varšava), od 19. 3. 1920 první maršál Polska, dvakrát zastával funkci premiéra, titulovali ho náčelník státu (naczelnik państwa) a byl jednou z nejvýraznějších osobností moderních polských dějin. Je pohřben na krakovském Wawelu.
Bitwa u Grunwaldu (15. 7. 1410), Němci nazývaná bitva u Tannenbergu, v níž polsko-litevské vojsko porazilo řád německých rytířů, ...
„Polské vítězství,“ v bitvě o Varšavu v srpnu 1920 oznamoval o měsíc později francouzský tisk jako radostnou zprávu
Varšava skýtala děsivý pohled. Bylo zničeno 85 procent města a během celé druhé světové války údajně zahynulo až 800 000 jejích obyvatel.
8 Fotogalerie

Cesty vzdoru, vzestupů i pádů

Jaroslav Šajtar
JAROSLAV ŠAJTAR

Dějiny našeho severního souseda jsou – koneckonců stejně jako mnoha jiných států – lemovány obdobími vzestupů i pádů, euforie i beznaděje, ale především nepoddajnosti, horoucího vlastenectví a vášnivého, často hektolitry krve draze zaplaceného boje za svobodu.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Více informací

Doporučujeme

Články z jiných titulů