Hlas ze zakázaného ostrova aneb Jak navzdory pandemii prožít příjemný, intenzívní týden života

Jak rád bych byl na vašem místě. V sluncem zalitém pekle, stižen steskem po domově, jsem sestavil týdenní jídelníček života, který, dá-li bůh, okusím i já, až se někdy k podzimku vrátím do Prahy, abych, až vyjdu z karantény, mohl tak jako vy spatřit Karlův most bez turistů.

Pondělí

Karanténa vyhovuje samotářům. Předpokládám, že během několika dnů budou zakázány veškeré akce nad jednoho člověka, a tak se mnozí z nás jistě chopí příležitosti, rozloučí se s manželkou a odeberou se do svého pokoje. Tam budou moci nerušeně drobit na koberec, kouřit, dočíst všechny rozečtené knihy, koukat na porno (Pornhub zrušil placenou zónu!), psát existenciální básně a pouštět si všechny ty netflixovské dystopie o tom, že může být ještě mnohem hůř, než když zemi během útoku vražedného viru ovládne král self promotion Andrej Chaot Babiš. Jediným úskalím takového sociálního experimentu může být zjištění, že nikomu nechybíte.

Úterý

V úterý jsem pro vás připravil deskovou hru Člověče, nezlob se. Je to vhodný relax zejména pro manažery firem přicházející v těchto dnech o rekordní zisk. Pozor na klíčovou změnu pravidel iniciovanou Státním zdravotním ústavem. Cituji: „… z hygienických důvodů hráč, jenž vyhazuje soupeře do chlívku, použije kleštičky na cukr, aby nedošlo k přímému doteku s cizí figurkou…“ Pokud vám soupeři vyházejí všechny figurky do domečku, což vám nedodá, neboť jste top manažerem letecké společnosti, která byla nucena uzemnit všechna svá letadla a stojí před krachem, mám pro vás řešení. Seberte se a rozneste nákup několika seniorům, včetně tchyně, s níž se opravdu nemusíte. Uvidíte, že se rázem budete cítit lépe. A nezapomeňte si vzít na cestu roušku, kterou vám milovaná žena vyrobila z vlastní podprsenky. Pro tyhle lidi stojí za to žít. Kupte jim kytičku v dosud otevřeném kvě­tinářství.