Deník z intenzivky: Je to jako chřipka, není to jako chřipka
Máme dost lůžek? Je dost plicních ventilátorů? A hlavně: bude dost personálu, který by je obsluhoval? Na to, čím momentálně procházejí lékaři a sestry intenzivní péče, budeme postupně přinášet odpovědi v této časosběrné reportáži z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se připravují na možný příliv pacientů s těmi nejzávažnějšími komplikacemi způsobenými koronavirem COVID-19. Všechny díly Deníku z intenzivky si můžete přečíst zde.
Den 6 (29/3) – Je to jako chřipka, není to jako chřipka
Počet pacientů s pozitivním testem na koronavirus v České republice dnes vystoupal na 2743 a do intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze přivezli pátého, zatím nejstaršího pacienta. Je jím 85letá paní, která je – podobně jako většina pacientů tady na oddělení vyhrazeném pro „coviďáky“ – v umělém spánku a intubována na plicní ventilaci.
Senioři jsou nejvíce rizikovou skupinou, ačkoli na zdejší intenzivce to tak zatím nevypadá. Naopak, kromě ní je všem ostatním pacientům mezi 35–53 lety.
Podle Zdeňka Stacha, zástupce vedoucího lékaře kliniky, to není tak úplně překvapivé. „Ze zkušeností zahraničních lékařů víme, že i oni mají mladé pacienty, jen v tom absolutním počtu je to malé procento,“ říká. „Z Číny, Koreje a Tchaj-wanu víme, že i mladí pacienti můžou stonat těžce a můžou vyžadovat intenzivní péči.“
Podle něj nemají mladí lidé výrazně odlišný klinický průběh. Podobně je to i s komplikacemi u chřipky. Koronavirus se oproti běžné chřipce liší hlavně tím, že je více nakažlivý.
„To nás pak nutí do těchto ochranných pomůcek,“ říká Stach, který místo ochranných „potápěčských“ brýlí, které se zamlžují, preferuje nosit na obličeji plastový štít, díky němuž vypadá jako super hero a svářeč z budoucnosti v jednom.
Zatímco proti chřipce se personál nemocnice může chránit očkováním, proti koronaviru zatím vakcína není. Jeho nebezpečí spočívá také v tom, že pacienti v těžkém stádiu vykazují vysokou smrtnost. Zatímco u chřipky je to zhruba 0,1 procent pacientů, u Covid-19 je to podle amerického imunologa Anthony Fauciho nejméně desetkrát tolik.
Podle Jana Bláhy, přednosty Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze jsou ale taková čísla zkreslená. „To číslo záleží ne na počtu skutečně nemocných, těch je mnohonásobně víc, než se ví, ale na počtu těch, kterým byl proveden test,“ říká Bláha. „Pořád si myslíme, že chřipka má horší průběh.“
Léčení těžkých případů trvá i 3 týdny na přístrojích
U chřipky je prý postižení většinou horší a léčba plicního selhání těžší, protože víc pacientů vyžaduje ten nevyšší stupeň, to znamená pomoc mimotělního oběhu.
„Většině pacientů s COVID-19 ve světě stačila jenom ventilační léčba, byť velmi intenzivní a s nutnou velkou zkušeností pracoviště, ale nebylo nutné připojovat je na ECMO přístroje. Háček je v tom, že ta léčba je pak dlouhodobá,“ říká Bláha. Zatímco průměrná doba hospitalizace pacienta na jejich jednotce intenzivní péče je prý asi čtyři a půl dne, pacienti s koronavirem vyžadují čtrnáct dnů až tři týdny léčby na dýchacím přístroji. „A to je to, co se podle mě stalo i v Itálii,“ říká. „Najednou tam pacienti zůstávali déle, neměli dostatečnou kapacitu ventilovaných lůžek, tak se jim to ucpalo.“
Zkrátka kdyby se objevilo příliš mnoho pacientů najednou, nestihnou uvolnit místo dalším. Z toho hlediska je i snaha rozložit případy na co nejdelší čas i podle Bláhy to nejlepší, co se dá dělat.
Když na tuhle intenzivku budou dál vozit v průměru jen jednoho pacienta denně, během tohoto týdne budou mít všech deset lůžek plných. Pak se na pacienty budou muset vyčlenit i jiná oddělení, s čímž nemocnice prý počítá.
„Takový ten úplně maximální plán je, že bychom zabrali celou nemocnici a řídili ji z hlediska potřeb intenzivní péče naší kliniky,“ říká Bláha a žertem dodává: „Ale tohle nesmí slyšet chirurgické obory a nikdo z ostatních.“
