Deník z intenzivky: Kam s pacientem, který ještě není otestovaný? Na infekční nebo na „čisté“ oddělení?
Máme dost lůžek? Je dost plicních ventilátorů? A hlavně: bude dost personálu, který by je obsluhoval? Na to, čím momentálně procházejí lékaři a sestry intenzivní péče, budeme postupně přinášet odpovědi v této časosběrné reportáži z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se připravují na možný příliv pacientů s těmi nejzávažnějšími komplikacemi způsobenými koronavirem covid-19. Všechny díly Deníku z intenzivky si můžete přečíst zde.
Den 12 (4/4) – Kam s pacientem, který ještě není otestovaný? Na infekční, kde se může nakazit? Nebo na „čisté“ oddělení, kde může nakazit ostatní?
Před pár dny přivezli sanitkou na příjem 76letého pacienta se zástavou srdce. Za normálních okolností jasný případ pro kardiologii. Jenže ten pacient byl zároveň i covid-pozitivní, což se ale zjistilo až později. Na infekční ho dovezli teprve, až dostali výsledky testů.
„Všichni si mysleli, že je to čistý pacient,“ říká Martin Balík, zástupce přednosty Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze. „A tohle se bude dít teď pořád.“
Ani měsíc poté, co byl v České republice pozitivně diagnostikován první pacient s covid-19, stále není dost rychlých testů. Když přivezou pacienta v noci -– a většinu z nich v noci přivezou –- musí nemocnice čekat na výsledky do druhého dne.
To způsobuje nemalý problém. Celou noc totiž nemocnice neví, kam takového pacienta umístit. Na infekční, kde se může nakazit od ostatních pozitivních pacientů? Nebo na „čisté oddělení,“ kde může – v případě že sám je pozitivní – nakazit ostatní?
„Suspektní pacienti jsou problém,“ řekl před pár dny David Feltl, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice. „Každá klinika musí mít aspoň jeden pokoj pro suspektního pacienta.“
Jeden pokoj pro suspektního pacienta se na většině klinik sice najde, ale pořád to neřeší situaci, když se objeví víc než jeden takový pacient za noc.
Česká republika sice teď testuje každý den více a více, zdravotníci stále bojují s rychlostí výsledků.
„Rychlé testování je alfa omega,“ říká Jan Bláha, přednosta kliniky.
Testování zdravotníků
Co se týče testování zdravotníků, momentálně se testují jen ti, kteří buď byli v kontaktu s někým nakaženým -- a to bez ochranných pomůcek -- a nebo mají nějaké příznaky. V celé zemi bylo k pátku podle Ministerstva zdravotnictví 251 nakažených zdravotníků, z toho 106 sester. Jedna sestra, z Thomayerovy nemocnice, minulý týden zemřela, ale podle všeho ne na coronavirus, ale „s coronavirem.“
Na této klinice zatím nikdo z personálu pozitivní není nebo o tom aspoň neví. Některé sestry věří tomu, že v práci – kde mají ochranné pomůcky -- jsou ve větším bezpečí než třeba v hromadné dopravě nebo v obchodě. Jiné sestry zase tvrdí, že pracují „v minovém poli“ a je jen otázka, kdy něco bouchne. Na čem se ale všichni shodují je to, že i kdyby měli positivní test všichni, kdo tady pracují, stejně nemůžou zavřít celé oddělení. Nakonec, proč taky? Pozitivní pacienty už by stejně nenakazili.
Podle zdravotní sestry Ivety Hačkové se přesně neví, co se stane v případě, že onemocní jeden z nich. „Asi ten jeden odpadne a my ostatní pojedeme pořád dál,“ říká.
