Náklaďáky a jeřáb v akci: Mariánský sloup se po 101 letech vrátil na Staroměstské náměstí
V pondělí 18. května 2020 se po 101 letech, šesti měsících a patnácti dnech vrátil na Staroměstské náměstí mariánský sloup. Ráno naložila jeho dřík (tedy základní díl architektury sloupu) skupina kameníků v čele s akademickým sochařem Petrem Váňou a převezla ze zahrady nemocnice Milosrdných sester svatého Karla Boromejského pod Petřínem do středu Starého Města.
„Celou noc jsem nespal, přemýšlel jsem, jak sloup upevnit, aby vše proběhlo hladce“, vypravoval už v neděli sochař Petr Váňa. V pondělí vstával časně. „Ráno o půl šesté mají sestry Boromejky pravidelnou mši. Chci jim poděkovat za všechnu pomoc, za to, že nám sloup několik let na své zahradě opatrovali.“
Potom už dorazil jeřáb a začala složitá operace, na jejímž konci se mnohatunový kolos ocitl na korbě nákladního vozu (mariánský sloup dosáhne po svém dokončení výšky patnácti metrů, vážit bude sto tun). Vše bylo potřeba dokonale vyvážit a upevnit. Když spolu s jeřábem vjížděl nákladní vůz na plochu Staroměstského náměstí, odbíjela na Orloji jedna hodina.
Sochař Petr Váňa představuje všechny okolnosti obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze:
Na samotné vztyčení sloupu si budeme muset ještě několik týdnů počkat. Na dřík přijde barokní hlavice, na ni socha Panny Marie, jak ji v roce 1650 Jan Jiří Bendl vytesal. Jde přitom o přesné kopie. „Na závěr ještě vyroste kolem sloupu hliníkové lešení, restaurátoři sloup vyspárují a provedou závěrečnou retuš jednotlivých dílů. Nejpozději do konce srpna by mělo být vše hotovo, ale já počítám, že to stihneme dřív.“
Vše bude vypadat, jak vypadalo do neděle 3. listopadu 1918, kdy skupina vandalů vedená anarchistou Frantou Sauerem čtvrtý nejstarší mariánský sloup v Evropě (po Římu, Vídni a Mnichově) zbořila. „Až bude sloup hotový, věnuje ho Společnost pro obnovu mariánského sloupu městu,“ pokračuje Petr Váňa. „Tak jako v minulosti bude patřit Praze. Máme připravenou darovací smlouvu – znalec umění ocenil hodnotu celého díla na 58 milionu korun, ale my ho věnujeme Praze zadarmo.“
Završí se tak dílo, v jehož úspěch věřil – před čtvrtstoletím, kdy se rodilo – jenom málokdo. Už nyní přichází na Staroměstské náměstí mnoho Pražanů i mimopražských návštěvníků, kteří využívají toho, že na čas zmizely davy cizích turistů, a oni mohou znovu objevovat své vlastní hlavní město. Na Staroměstském náměstí pozorují úchvatnou obnovu barokní památky. Praha získává novou dominantu.
