Ze dne na den nula: Omezení provozu kvůli koronaviru očekává přes 80 procent podniků
Mnozí z nich přišli ze dne na den o veškeré příjmy. Ocitli se ve stavu totální nejistoty paradoxně posilované vládními přísliby pomoci, které se ukázaly být jen propagandou. A právě začínající návrat k „normálu“ je pro část z nich navíc příliš pomalý a chaotický.
Prý se na stará kolena zbláznila do koní; vystudovaná ekonomka prožila většinu života v Praze a v padesáti si koupila prvního. Tím začala její cesta na venkov. Stojíme v nečekaně ledovém květnovém větru na louce u rodinné farmy na konci Třebušína-Zababče v severních Čechách, kolem pobíhají poníci, kousek vedle kozy, koně podupávají ve stájích, v kotcích dupou pro změnu králíci a slepice jim k tomu kvokají na dvoře; tím není výčet zvířat zdaleka vyčerpán. Ve vzduchu je cítit studenou frontu, déšť, okolní lesy a úctyhodnou hromadu hnoje.
Kdybychom tu byli touto dobou loni, rozlehlé hlavní stavení farmy by bylo plné školáků (v přírodě), kteří se právě vrátili od zvířat a z lesa, aby se umyli před obědem, jejž jim stejně jako snídaně a večeře uvařila paní domu. Teď jsou pokoje, jídelna, kuchyň… prázdné. A paní Dagmar (70) se svou rodinou – dospělými syny, manželem, vnučkou… – přežívá ze starobního důchodu, z příspěvku 25 tisíc na OSVČ (z toho zaplatili zálohy na energie a telefony) a z ošetřovného na vnučku, jež k nim se zpožděním na konci dubna doputovalo.
Podvod jménem COVID
„Kraj slíbil malým podnikatelům taky pětadvacet tisíc, ale úředníci se zřejmě nudí, protože – pokud je dostaneme – ten příspěvek budeme muset zpětně do koruny vyúčtovat. Tak chtějí nám pomoct, nebo buzerovat?“ Dagmar Voštová rozhodí rukama.
Je to energická žena, která si nenechá nic líbit. To už mnozí politikové – a nejen lokální – vědí. V roce 2010 jela do Prahy podat trestní oznámení na rozkradení ROP (Regionální operační program) Severozápad, jehož následné vyšetřování stálo nejen posty několik politiků a úředníků.
„Studovala jsem to tehdy opravdu poctivě, protože jsem si naivně myslela, že bychom z toho programu mohli něco dostat. Samozřejmě tam už nic nezbylo. Tak jsme si vzali hypotéku, a co vyděláme, dáváme zpět do farmy. Když syn pracoval ještě v Praze, tak nám občas pomohl zaplatit elektřinu… Vždyť jste viděla, že fasádu máme jen ze dvou stran, na ty další jsme ještě nenašetřili. Takže když mi někdo, jako třeba paní ministryně Benešová, říká, že jsem přece jako podnikatelka měla mít finanční polštář… Kdybych byla ministr, taky bych ho asi měla. Ale malý podnikatel v Česku? Třeba předloni bylo takové sucho, že ceny sena byly až trojnásobné, a koně musíte obstarat… Pořád jsou problémy, jež musíte řešit a které nelze naplánovat, nejen koronavirus.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
