Bude nahrazena policie? Minneapolis uvažuje o změně městských bezpečnostních složek

Devadesát procent personálu zajišťujícího činnost policejního typu tvoří místní policie a zaměstnanci úřadu šerifa. Nicméně úřad šerifa je instituce, kterou běžný evropský stát nezná, protože v sobě mísí policejní, soudní a vězeňské činnosti, přičemž funkce má vždy okresní rozměr. A opět se rozsah jeho pravomocí liší stát od státu a okres od okresu v rámci jednoho státu. V tomto ohledu lze říci, že minneapoliské policejní oddělení, o němž je řeč, odpovídá pro představu přibližně městskému ředitelství policie a oddělení obecné a hospodářské kriminality, s důrazem na slovo přibližně.

Jako Brno

Minneapolis je město lidnaté zhruba jako Brno. Aglomerace má sice desetinásobný počet obyvatel, ale oddělení má působnost vymezenou striktně na úrovni města. Necelé dvě třetiny populace jsou běloši, černoši tvoří 18–19 % obyvatel. Čelí typickým problémům jako černošská populace v USA obecně – mají horší úroveň vzdělání, horší přístup ke zdravotní péči, nižší příjmy, vyšší nezaměstnanost a je mezi nimi vyšší míra pobytu ve vězení. Na druhou stranu, jestliže v celoamerickém kontextu mají nejvyšší míru prisonizace v přepočtu na počet obyvatel ze všech rasových skupin černoši, ve státě Minnesota, kde Minneapolis leží, tomu tak není, zde vykazují nejhorší údaje Indiáni (původní Američané).

Každopádně v Minneapolisu taktéž černoši žijí ve velké míře v ghettech, přičemž nejznámější jsou čtvrti sdružené v oblasti Near North. Zde opravdu jediný představitel státní moci, koho obyvatelé za svůj život potkají, je policista. Minneapolis má například na poměry amerických velkoměst nízký počet vražd, nicméně nejvyšší počet jich je, stejně jako jiných násilných trestných činů, právě ve čtvrti Near North.

Přes současné rozjitřené emoce je třeba také dodat, že Minneapolis nemá ani vysoké procento zabití spáchaných policistou při zásahu. S 0,24 na 100 000 obyvatel patří v tomto ohledu mezi klidná města, jak ostatně napovídá i předchozí statistika. Oproti texaskému Laredu s 3,13 na 100 000 obyvatel je to oáza klidu, jakkoliv Laredo je velmi specifické jakožto největší kokainová brána do USA.