Kauza Kočner: Zločin, trest a důkazy aneb Rozsudek, který je označován za facku spravedlnosti

Rozsudek s vrahy a objednateli vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové měl původně padnout již na začátku srpna. Prokurátor navrhl pro Mariana Kočnera, Alenu Zsuzsovou a Tomáše Szabóa trest ve výši pětadvaceti let. Právní zástupce rodiny Kuciakovy, Daniel Lipšic, byl dokonce přesvědčen, že jsou splněny podmínky pro uložení doživotí.

Průběh soudu se zdál být jednoznačný, alespoň při zběžném pohledu zvenčí prostřednictvím médií. Kdo byl osobně přítomný v soudní síni, včetně Reflexu, uvědomoval si čím dál víc, že i když málokdo pochybuje o vině všech obžalovaných, důkazy nejsou až tak přesvědčivé, jak se prokurátor tváří. Vše totiž stálo hlavně na výpovědích některých obžalovaných, kteří se už doznali. Přesto však úplné osvobození čekal málokdo. Spíš byla ve hře varianta opačná – tedy, že soud odsoudí a další instance případně tresty zmírní.

Že to s rozsudkem a potrestáním nebude hladké, se ukázalo už v předvečer srpnového soudního stání. Tehdy předsedkyně senátu Specializovaného trestního soudu v Pezinku, Ružena Sabová, nečekaně a k překvapení všech jednání zrušila. Oficiální vyjádření uvádělo, že se senát ještě musí radit.

Byli jsme právě s matkou zavražděné Martiny Kušnírové, když se dozvěděla, že se rozsudek odkládá. Rozplakala se a spolu s ní se zalily oči i ostatním příbuzným, kteří stáli kolem. „Nemám z toho dobrý pocit,“ řekla nám mimo jiné tenkrát v srpnu Zlatica Kušnírová. Ale nejen pozůstalí cítili, že dochází k čemusi, co může dosud zdánlivě jednoznačně se jevící proces minimálně zkomplikovat – i právní experti se shodli, že lze očekávat neočekávané.