Hrajeme si s jedy: Tuzemská dětská hřiště a sportoviště skrývají nebezpečné látky, zejména toxickou pryž
Obrázek libovolného dětského hřiště napříč Českem: je teplý slunný den, děti předškolního věku nadšeně seskakují z prolézačky, jejich dopady tlumí pryžová dlažba. Vedle dominanty hřiště se baví i na houpačce, kolotoči či skluzavce. Celý prostor zpevňuje zmíněný gumový povrch, do něhož jsou zároveň jednotlivé herní prvky zapuštěny. O kousek dál pak o několik let starší školáci hrají fotbal na přilehlém umělém trávníku, který je zasypaný miniaturními černými pryžovými granuláty. Idylické odpoledne? Ne. Problém je totiž v oněch pryžových recyklátech. Ty mohou být toxické.
V posledních letech obliba pryžových povrchů stoupá: využívají se hlavně právě na dětských hřištích ve formě litých povrchů nebo slepených desek. Pryž je rovněž nedílnou součástí umělých trávníků, a to v podobě miniaturních gumových granulí nebo mulčovacích materiálů pokrývajících okolí rostlin. V čem tkví zádrhel běžných a na první pohled zcela nezávadných materiálů? Jednu ze složek této hmoty představují takzvané polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) – osm z nich je přitom karcinogenních. Tyto látky zapříčiňují vznik rakoviny plic či kůže, narušují krvetvorbu, přijaté spolu s jídlem pak mohou způsobit rakovinu zažívacího traktu.
Nejznámějšího zástupce této skupiny rakovinotvorných sloučenin reprezentuje benzo(a)pyren, který přímo poškozuje genetickou informaci buněk. Tato nebezpečná organická látka vzniká při nedokonalém spalování, setkat se s ní můžeme jak u připálených smažených či grilovaných potravin, tak především u tabákového kouře, výfukových plynů a také u emisí uhelných elektráren. Proto asi nepřekvapí, že nejvyšší hodnoty benzo(a)pyrenu Český hydrometeorologický ústav pravidelně naměřuje v Moravskoslezském kraji na Ostravsku a Karvinsku.
Pneumatiky z Číny
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
