Češi, hurá do zbraně! Náborová centra armádních aktivních záloh praskají ve švech
„Rozhodně nechci jít zítra zabíjet Rusy. Ale ráda bych se naučila, jak obstát v hraničních situacích. A pokud na to přijde, tak se třeba i naučit, jak se bránit,“ říká Barbora Kábrtová, jedna z několika Češek a Čechů, kteří dorazili do přijímací kanceláře Aktivních záloh Armády ČR v pražských Dejvicích.
Prostory v druhém patře pražského hotelu DAP (Dům armády Praha) dávají trochu vzpomenout na časy, kdy byla naše armáda ještě lidová a v nerozborném přátelství se Sovětským svazem bránila tábor míru a socialismu. Šedý zátěžový koberec, sektorový nábytek a pár kusů zaprášené kancelářské zeleně. Ale profesionální vojáci, kteří si nově příchozí mladé civilisty hned u výtahu přebírají a směřují je ke stolu s formuláři a českou vlajkou, jsou tu dnes z přesně opačných důvodů než v dobách, kdy se vojenská doktrína Československa řídila podle sovětských vzorů. I sama historie názvu budovy, kde aktuálně zájemci o službu v Aktivních zálohách podpisují vstupní dokumenty, jako by předznamenávala dnešní situaci. Neoklasicistní palác, postavený roku 1929, nesl původně název Bajkal (od podzimu 1938 se v místní restauraci scházely zárodky budoucího protiněmeckého odboje, včetně Josefa Mašína a Josefa Balabána, dvou třetin pověstných Tří králů), za války se palác jmenoval Evropa a po ní Kyjev. A právě dění v zemi, podle jejíhož hlavního města se budova vedle generálního štábu Armády ČR jmenovala za komunismu, sem nyní přivádí Čechy se zájmem o službu v Aktivních zálohách.
Totéž se děje v náborových kancelářích napříč republikou.
Ranger u výtahu
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
