Přízemí každé Vele je volné, po vzoru modernistické myšlenky domu na sloupech architekta Le Corbusiera. Prostor byl sdílený a měl sloužit pro komunitní účely a setkávání. Vstupuje se z něj do schodišťových a výtahových věží.

Přízemí každé Vele je volné, po vzoru modernistické myšlenky domu na sloupech architekta Le Corbusiera. Prostor byl sdílený a měl sloužit pro komunitní účely a setkávání. Vstupuje se z něj do schodišťových a výtahových věží. Zdroj: Pavel Nasadil

Vele znamená v překladu Plachty. Název sídliště ve čtvrti Scampia je odvozen od charakteristické trojúhelníkové siluety těchto masívních obytných bloků, připomínající plachty. Tahle nese název Rosa, tedy Růžová.
Hlavním komunikačním a prostorovým prvkem Vele jsou zavěšené propojovací lávky se schodišti k jednotlivým bytům. Architekt soudobou formou ztvárnil analogii k prostředí středověké Neapole, s úzkými uličkami, balkóny a strmými schodišti do příbytků, které lze vidět v historickém centru města.
Vzhledem k závažné kriminalitě byla v blízkosti Vele postavena policejní stanice již v roce 1987. Příslušník policie kontroluje přízemí domu, v němž squatují drogově závislí lidé bez domova.
Hlavní schodiště jedné z Vele. Výtahy jsou již dávno nefunkční, zasklení je rozbité. Stále zde žije mnoho stovek lidí.
Degradace budov Vele probíhá již od roku 1980, kdy se do ještě nedokončených jednotek nastěhovali nelegálně lidé, kteří přišli o střechu nad hlavou důsledkem zemětřesení. Během třiceti let se Scampia proslavila jako hlavní centrum neapolské mafie a jejího obchodu s drogami.
5 Fotogalerie

Vele di Scampia: Z krásy se stala architektonická apokalypsa

Pavel Nasadil

Ležící mrakodrapy Vele di Scampia s piranesiovskými lávkami v prostoru mě přivedly do italské Neapole. A to nejen díky skvělému televiznímu seriálu Gomora, který je dobře známý i u nás a v němž hrají významnou roli. Jsou to totiž ikony architektury italského brutalismu postavené v letech 1962 až 1975.

Celkem bylo zrealizováno sedm bloků Vele di Scampia, postupně však kvůli obrovským sociálním problémům došlo mezi roky 1997 až 2020 ke zboření čtyř z nich. Budovy, jež navrhl architekt Francesco di Salvo, měly sloužit jako vzor sociálního bydlení. Po zemětřesení v roce 1980 však došlo ke svévolné kolonizaci těchto tehdy ještě nedokončených domů obyvateli, kteří v důsledku zemětřesení přišli o střechu nad hlavou. Nelegální obsazení těchto domů odstartovalo jejich postupný úpadek v následujících třiceti letech.

Co hledat

Snažím se najít někoho v centru Neapole, kdo by mi poradil, jak se do neslavné Scampie dostat. Lidi, jež oslovím, nechtějí ani odpovědět, jen konstatují, že jsem blázen.

Na velikonoční sobotu tedy sednu na metro a jedu ze stanice Toledo na konečnou stanici Piscinola Scampia. Před ohromnými bloky zvanými Vele di Scampia se zastavuji v nárožním baru na kafe a chvíli soustředění. V kavárně sedí pár chlapů, samozřejmě členů Gomorry… Alespoň se mi to tak honí v hlavě, protože se odhodlávám ke vstupu do jejich teritoria. Jejich zdánlivě přátelská povaha mě uklidňuje, a tak se vydávám k prvnímu bloku. Opatrně tento monstrózní kolos obcházím a fotím první ohořelé auto. Před vstupem sedí dva týpci na kancelářských židlích. Je mi jasné, že jsou to vrátní, tedy drogoví dealeři.

„Dobré ráno! Promiňte, nechci vás rušit. Jsem architekt z Prahy, z České republiky, a chtěl bych se podívat dovnitř. Bylo by to ­možné?“

 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!