Navzdory zprávám o tom, jak v květnu zaplavili turisté Athény, na mnoho míst v Řecku se jich stále nevrátilo tolik, jako v dobách před pandemií

Navzdory zprávám o tom, jak v květnu zaplavili turisté Athény, na mnoho míst v Řecku se jich stále nevrátilo tolik, jako v dobách před pandemií Zdroj: Bloomberg / Getty Images

Konstantina brigádničí i letos ve vyhlášené kavárně Versus. Ani sem zatím ony avizované davy turistů nedorazily.
S Konstantinou (vpravo) v baru Barcarolla, kde dřív bývalo téměř nemožné sehnat v létě po osmé večer volný stůl
2 Fotogalerie

(Zatím) nejistá sezóna. Řekové po dvou letech covidu doufají v příval turistů

Adéla Knapová

Cestovní kanceláře hlásí velký zájem o cesty do Řecka. Jak to ale vypadá přímo na místě? Příjem z turistického ruchu totiž tvořil v Řecku významnou část hrubého domácího produktu. V roce 2019 sem zavítalo 34 miliónů turistů, o rok později kvůli covidu jen něco přes sedm milionů. Proto se tady všichni upínají k letošní sezóně.

V květnu se zdálo, že by letošní léto mohlo být dokonce lepší než to před pandemií. I do českých médií dorazily zprávy o tom, jak Athény zaplavili turisté ve výrazně vyšších počtech než kdykoli předtím. Hoteliéři a restauratéři oznamovali, že musí zvyšovat kapacity. Prý tam není možné sehnat ubytování nebo se jít najíst bez včasné rezervace, dostat se na Akro­poli znamená uplatit tamní hlídače a pokladní…

„Možná že v Athénách mají davy turistů. Možná,“ čechrá dlaněmi mířícími k nebi horký vzduch majitel stavební firmy a taky tří apartmánových domů Stamos.

„Heleď,“ významně se odmlčí.

„Máš pocit, že je tady narváno? A já ti říkám, že na dalších místech, nejen tady, na Chalkidiki, je to podobné. Mám sestřenici na Korfu. Plno? Pchá! Kamarád žije dole na Peloponésu. Co myslíš?“ zírá na mě a já vím, že odpověď nečeká.

Tak mlčím.

Spokojeně přikývne: „Jako tady. Turisti přijeli, to jo, víc než loni, ale kdysi jich tu bývalo mnohem, mnohem víc.“

 

Benzín za víc než 60

Aby co nejvíc letošní sezónu podpořili, zrušili Řekové od prvního května v podstatě všechna protipandemická opatření; ústenky musíte nosit už jen v hromadné dopravě, a ani to nikdo nekontroluje, chrání se ten, kdo chce.

Proti velkým očekáváním Řeků naopak hrají silné karty, z nichž asi tím největším negativním trumfem jsou vysoké a stále rostoucí ceny. Benzín stojí víc než dvě a půl eura za litr, diesel se drží kolem dvou eur a pětadvaceti centů – ovšem na ostrovech je třeba připočíst k těmto pevninským cenám ještě zhruba dvacet až čtyřicet centů na litr navíc.

Chléb, jakož i další slané a sladké čerstvé pečivo podražily v průměru o padesát procent, stejně tak je výrazně dražší ostatní jídlo, včetně čerstvého ovoce a zeleniny na lokálních trzích. Zatímco loni bylo možné od farmáře pořídit pět kilo panenského olivového oleje za dvacet eur, letos se jen výjimečně dostanete pod třicet. Skokově zdražily služby, o energiích nemluvě…

K tomu všemu jsou (ale nejen v Řecku) velké potíže s leteckými spoji – některé letecké společnosti kvůli covidu buď úplně skončily, nebo živoří. A i ty velké musely v pandemii propouštět a nyní jim chybí personál. Mnoho letů proto bylo zrušeno, a pokud máte štěstí a do vaší destinace let je, stojí často i on o desítky procent víc než loni.

Zkrátka dovolená u moře je ve většině případů výrazně dražší než dřív. V Řecku je to pak podle statistik v porovnání s ostatními jižními evropskými zeměmi nejmarkantnější, jelikož má nejvíc ostrovů, a právě tam míří většina turistů. Jenže ostrovy zdražily nejvíc. Jak už bylo zmíněno – oproti pevninskému Řecku si připlatíte nejen za dopravu na ně (přirozeně i trajekty vám vysají z peněženky vyšší sumu), ale i za pobyt sám.

Kolik turistů v hlavní sezóně přijede, se ale uvidí. Nejlepším měsícem bývá v Řecku vždy srpen.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!