Premiér Petr Fiala jezdí do Chorvatska přes 15 let. „Mám to tam rád a jednou z výhod je, že v moři se mnou nikdo nemluví,“ řekl předseda vlády televizi Prima. • Zdroj: fotomontáž Jan Ignác Říha

Česká kolonizace Jadranu: Pro Čechy Chorvatsko už není jenom dovolená, stále více si zde pořizují vlastní domy

Petr Sokol

8. srpna 2022 · 14:20

O letošním létě se v Chorvatsku píše a hovoří jako o „vynikající sezóně“. Turisté vyhladovělí po covidové dvouletce se hrnou k Jadranu. Mezi nimi se očekává i přes 800 tisíc českých turistů. Chorvatsko bylo sice po oba předcházející roky v hlavní sezóně otevřené, ale pokles návštěvníků obávajících se cestování za časů viru se projevil i tady. Letos tu zatím vše funguje jako za „starých časů“. Snad jen při návštěvě lékaře bude po každém personál požadovat roušku.

Turismus drží místní ekonomiku nad vodou. Někteří místní jsou ale přesvědčení, že je přísun „dovolenkových“ peněž zároveň pro tuto zemi i určitou kletbou. Místní ekonom Ante Mešin mi už před lety říkal, že chorvatské hospodářství by potřebovalo velké reformní změny, ale nikdo je neudělá, protože je jednodušší počkat, že každé léto přijedou s turisty miliardy eur. Chorvatsko tak má v rámci Evropské unie největší podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu. Když není covid, je s turisty spojena až celá pětina místní ekonomiky.

Skutečně přelomová by z pohledu turistů mohla být sezóna příští – rok 2023. V Chorvatsku se začne platit eurem a místní doufají, že země vstoupí i do schengenského prostoru.

Bez hraničních kontrol

Závislost chorvatské ekonomiky na cestovním ruchu se tedy ani příští rok nezmění, ale vlastně by ji mohla ještě posílit další pozitivní změna, která by se mohla odehrát na Nový rok. Chorvatsko totiž stále žije v naději, že se od 1. ledna zařadí do schengenského prostoru a bude moci ukončit hraniční kontroly tam, kde hraničí s dalšími státy EU. To by byla skvělá zpráva pro české turisty.

Už dnes totiž můžete dojet z Prahy, Brna či Ostravy nepřetržitě po dálnici (ač přes Bratislavu) až k Jaderskému moři. Větší zdržení ovšem může nastat na slovinsko-chorvatské hranici, která je nyní hranicí schengenského prostoru. Zejména Slovinci zde vzhledem k ne vždy skvělým vztahům se svým jižním sousedem, ale i s ohledem na bezpečnost Schengenu rádi všechny důkladně kontrolují, což v létě tvoří nemalé kolony.