Dramatický příběh Ukrajinky Anny Fomjukové: „Vrátily jsme se s dcerkou domů, do Irpině. Nechci být v Česku na obtíž. Chci naši zemi podporovat, pracovat tam.“

Dramatický příběh Ukrajinky Anny Fomjukové: „Vrátily jsme se s dcerkou domů, do Irpině. Nechci být v Česku na obtíž. Chci naši zemi podporovat, pracovat tam.“ Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Anna uprchla s dcerou do Česka 5. března. O půl roku později vzniklo toto povídání – v češtině, bez překladatele.
V září 2022 se Anna vrátila do Irpině (foto je ještě z Prahy): „S Vladou se snažíme žít jako dřív, ale je to hodně těžké. Město je rozbité a nálety se opakují.“
2 Fotogalerie

Nechci být v Česku na obtíž. Dramatický příběh Ukrajinky, která se vrátila do Irpině

VERONIKA BEDNÁŘOVÁ

Ukrajinská ekonomka a realitní makléřka Anna Fomjuková (30) zažila první den války útoky na Hostomel, Buču a Irpiň. Po týdnu u rodičů v Žytomyru se rozhodla ze země odejít. Se čtyřletou dcerkou Vladou přijela do Česka 5. března – během pár týdnů si našla práci, během půl roku se naučila výborně česky. Z bytu, který jí v Praze zdarma poskytla jedna rodina s jen o trošku starší holčičkou, se chtěla na konci letních prázdnin odstěhovat. Našla pro sebe a dceru v Praze garsoniéru – za pronájem chtěla platit a úplně se osamostatnit. Pak ale změnila názor a – vrátila se domů. Svůj příběh popsala Reflexu dva dny před odjezdem do Irpině, 8. září 2022.

Fotky v mobilu si nechávám, ale na naše rodinné momentky, které jsem udělala před válkou, se radši nedívám.

Jedna moje kolegyně a kamarádka, taky makléřka, od začátku února pořád opakovala: „Bude válka!“ Ale já jsem nic špatného nechtěla slyšet, právě jsem se dostala z rozchodu s manželem, Vlada byla šťastná ve školce a všechno se nám dařilo, práce byla fajn, doufala jsem, že se nestane nic hrozného. Tahle moje kolegyně už týden před začátkem války utekla s rodinou k rodičům na venkov. Pamatuju si, jak jsem jí překvapeně volala: „Kde jsi, proč nejsi tady? Vždyť tady máme práci!“

Špatný sen

Ve středu 23. února si kupuju kytky v květináči, jedu taxíkem domů a ten taxikář je hrozně nepříjemný. Lidé jsou hodně vynervovaní, ale já pořád doufám, že nebude tak zle. Toho večera se Vlada strojí do princeznovských šatů, dělá to tak často – a zpívá mně ­písničky.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!