Přijde apokalypsa z jihu Evropy? Mezi řeckými ostrovy se ukrývá spící supervulkán

Pod letadlem se pomalu posouvá okrouhlý ostrov vyrůstající do vysokého kužele, kterému ale chybí špice. Místo toho tu prstenec hor obkružuje rozsáhlou prohlubeň, která vznikla, když se po obrovské sopečné erupci propadl střed ostrova do žhavých hlubin země. Vulkanologové takovým útvarům říkají kaldera – jde o jizvy po explozích, jejichž ­následky ­odpovídají menší jaderné válce. Ale ani to ještě není všechno. Uprostřed zdejší kaldery je další kráter, jehož ostré okraje prozrazují geologické mládí – sopečná aktivita tu pořád trvá.

Je to řecký ostrov Nisyros, zatímco nápadný kráter v nitru jeho několikakilometrové kaldery nese jméno Stephanos – ale není tu jediný, a dokonce ani nejmladší. Na dně sopečné propadliny jsou další, z nichž naposledy na sebe upozornil kráter Micros Polyvotis výbuchy v letech 1871 až 1888. Nepřetržitě tu z hlubin země unikají sirnaté plyny (fumaroly), tryská horká voda a každou chvíli se zatřese zem...

Velká aktivita

Přestože je Nisyros na rozdíl od jiných řeckých ostrovů téměř neznámý, jde o nejaktivnější řeckou sopku. Konkuruje i slavné a turisticky poněkud profláknuté Théře (Santorini), jejíž zničující exploze okolo roku 1600 před naším letopočtem podrazila nohy mínójské civilizaci a možná dala vznik báji o Atlantidě. Théra je zdánlivě větší, protože zatímco její kaldera má průměr okolo 11 kilometrů, kaldera na Nisyru není ani poloviční. Zdálo by se tedy, že vítěz v ničivém potenciálu je jasný – ale znepokojující indicie naznačují něco jiného. Sousední ostrůvek Giali pokrývají vulkanické vyvrženiny, jejichž mocnost dosahuje několika stovek metrů. Pravděpodobně je má na svědomí něco mnohem většího než Nisyros.