Sanitky splněných přání. Do Česka dorazil fenomén, který plní poslední přání umírajícím

Je chladné lednové odpoledne a pan Josef přijíždí do rodné vesnice na Vysočině, v den svých 83. narozenin. Nebýt vnučky Andrey Pospíšilové, pravděpodobně by den strávil jako každý jiný, v domově pro seniory. Sám už se nemůže hýbat, a většinu času tak tráví v pokoji koukáním z okna. Jeho vnučka ale objevila na sociál­ních sítích službu Sanitka přání a poslala dopis s prosbou o splnění zážitku pro svého dědu. „Jsou to dva roky, co skončil v nemocnici, a od té doby je z něj ležák, už se nepostavil na nohy. A vlastně už neměl možnost se rozloučit se svým rodným domem. Když jsem o spolku četla, hned mě napadlo, že by mi mohli pomoct splnit přání pro dědečka,“ popisuje vnučka. A pomohli. Pan Josef ten den navštívil nejen rodný dům, ale také kostel a oblíbenou zahrádku a rovněž se sešel s velkou částí své početné rodiny. Vychoval čtyři dcery, má jedenáct vnoučat a osm pravnoučat. V rámci přání se pan Josef také vydal na hřbitov za zesnulou manželkou, jež odešla během jejich společného pobytu v domově. „Byli dokonce ve stejném pokoji, ale babička měla Alzheimera, takže ho nepoznávala a vlastně tam žili jako cizí lidé. Děda má sice výpadky, ale věděl, kde jsme, bylo na něm vidět, že má strašnou radost. Vše proběhlo bez problémů a celý den byl plný emocí, které vstřebávám ještě teď,“ popisuje Andrea. Bezproblémová podle ní byla i organizace a přístup domova pro seniory, kde po odborném zhodnocení pacientova zdravotního stavu převoz povolili. „Když jsme se vrátili, tak i potom v domově si děda držel medvídka a říkal, jak to byl krásný výlet. A já mám obrovskou radost, že jsem mu to mohla splnit, protože on toho pro mě udělal v životě strašně moc a vždycky tu byl pro mě,“ uzavírá vnučka.

Nizozemský vzor

Spolek Sanitka přání dala dohromady skupina nadšenců, jež nápad převzala z Izraele a z Nizozemska. V Nizozemsku sanitka za 16 let splnila přání téměř 19 tisícům lidí s život ohrožující nemocí. „Při návštěvě Izraele jsem se tak trochu vyskytl u toho, když sanitka právě plnila jedno přání. Po návratu jsem začal zjišťovat informace a narazil na holandskou organizaci,“ popisuje autor nápadu Daniel Karták. S dalšími dvěma společníky kontaktovali mateřskou organizaci projektu v Nizozemsku, kde prošli dobrovolnickým školením. Tamní sanitka přání se zaměřuje výhradně na pomoc nevyléčitelně nemocným imobilním pacientům. Na stejnou skupinu cílí i ta česká. „Měl by to být člověk, který není schopen si to přání zajistit sám.