Počet narozených dětí v Česku loni klesl. Je to výkyv, nebo trend?

Narodily se v nejsilnějších populačních ročnících sedmdesátých let, teď se takzvaným Husákovým dětem pomalu blíží čas odchodu do důchodu. Nejpočetnější generace tím dostává v řešení penzí vládu pod enormní tlak. Na více seniorů bude přitom pracovat o poznání méně lidí – například naopak jeden z nejslabších ročníků, děti devadesátých let. Ten se také současně začíná podílet i na aktuální porodnosti. Za úbytkem narozených dětí ale nestojí jen prostá demografická matematika. Zásadní roli měl podle dat i covid.

ZMĚNY V DOBĚ COVIDU

V roce 2021 v Česku rekordně stoupla plodnost, v průměru na 1,83 dítěte na ženu. Narodilo se o 1600 dětí víc než v roce předchozím. Hned další rok ale přišel propad, jak ukazují aktuální čísla. Podle sociodemografických dat se totiž přístup lidí k rodičovství v druhém covidovém roce proměnil. Vlivem lockdownů i v průběhu samotné epidemie.

„Porodnost za loňský rok klesla téměř v celé Evropě. Zejména v těch zemích, které se dlouho chlubily tím, že měly porodnost relativně vysokou, třeba ve skandinávských, došlo vloni k jednorázovému, velmi výraznému poklesu. Sami demografové v Norsku a ve Finsku byli překvapeni, co se stalo. To svědčí, že příčiny byly i globální. Jedna z tezí je, že jde právě i o důsledek covidu. Na podzim roku 2021 přišla další velká vlna, která přebila i naději spojovanou s očkováním. Čím větší byla naděje v létě, tím větší zklamání přišlo na podzim. Výsledkem dění na podzim a v zimě 2021 jsou děti, které by se rodily v roce 2022,“ popisuje sociolog Martin Kreidl z katedry sociologie brněnské Masarykovy univerzity.