Spory o nacistický symbol. Proč se 70 let po válce vedou hádky o místo, které sloužilo nacistické propagandě?

Vidíte? Už odvezli i rozlomené kusy kříže, říká badatel Josef Doškář a ukazuje na stopy po džípu či terénní čtyřkolce v rozbahněné půdě. Stojí uprostřed prostranství na vrcholu kopce Hvězda. Travnatý plácek z jedné strany ohrazuje novogotická rozhledna Štěpánka, jedna z nejstarších v Jizerských horách a Krkonoších. Ze strany, kde se vrch Hvězda otevírá pohledu do krajiny, uzavírá prostranství nízká skalka, ve skutečnosti vrchol útesu, kterým kopec padá do údolí. Právě na vrcholu skály stál ještě nedávno kamenný kříž. Zbyl po něm jen podstavec zapuštěný do podloží. K místu, kde kříž stál, se po obvodu prostranství táhne půlkruh kamenů, připomínajících miniaturní menhiry.

Výhled do údolí je zakrytý mlhou, její šedé cáry žene vítr. Je druhá polovina dubna a dva stupně nad nulou. Nebýt početné výpravy školních dětí, které se pod dohledem učitelky rojí kolem dřevěného kiosku s pohlednicemi, čajem, kávou a grogem, působila by vyhlídka Štěpánka poněkud okultním dojmem. V časech, kdy celý okolní kraj zabrala německá nacistická říše, která měla dle představ rakouského kaprála a neúspěšného výtvarníka vytrvat tisíc let, zde dost možná k různým obřadům docházelo. Němečtí nacisté si v ohních, loučích a „starogermánské“ mystice libovali. A prostranství pod rozhlednou Štěpánka, kde se nyní prohánějí školáci a v létě se tu konají i svatby, za války sloužilo k oslavě myšlenek Hitlerova národního socialismu a jeho padlých hrdinů.

OD ROHANŮ K HENLEINOVI

Stavbu novogotické rozhledny Štěpánka na vrchu Hvězda zahájil již v roce 1847 kníže Rohan na počest návštěvy arcivévody Štěpána Habsbursko-Lotrinského, ale dokončena byla roku 1892 péčí kořenovských občanů. Pak se v převážně německém Kořenově (Bad Wurzelsdorf) nedělo nic zvláštního až do roku 1938, kdy byla obec – jako zbytek pohraničí – připojena pod Reichsgau Sudetenland, tedy Říšskou župu Sudety. Naprostá většina českých obyvatel se z Kořenova musela stěhovat do vnitrozemí. V roce 1944, kdy už Němci definitivně prohrávali na všech frontách evropského bojiště, si místní NSDAP vybrala vyhlídku Štěpánka, odkud je za pěkného počasí vidět do kořenovského údolí, za místo zbudování „háje Hrdinů“. Jeho dominantou byl kamenný, téměř tři metry vysoký kříž, kopírující tvar Železného kříže, německého válečného vyznamenání. Ve středu kříže, vyrobeného patrně místním kameníkem, byla nacistická svastika. Dále byly kolem kříže instalovány kameny, opatřené cedulkami se jmény okolních obcí, odkud pocházeli příslušníci Wehrmachtu a Waffen-SS, kteří padli na frontě.