Z celé takzvané kuřimské kauzy se nakonec k soudu dostalo týrání chlapců. To byl prokazatelně trestný čin a podařilo se usvědčit ty, kdo se na něm podíleli – včetně Barbory.

Z celé takzvané kuřimské kauzy se nakonec k soudu dostalo týrání chlapců. To byl prokazatelně trestný čin a podařilo se usvědčit ty, kdo se na něm podíleli – včetně Barbory. Zdroj: Ondřej Požár / CNC / Profimedia

Z Klokánku zmizela dívka Anička a pak se najednou v Dánsku přihlásila dospělá žena Barbora a oznámila, že oním hledaným dítětem je ona.
Po odhalení v Dánsku Barbora opět zmizela. Později ji chytili v Norsku, kde se úspěšně vydávala pro změnu za chlapce Adama. Čeští policisté tam pro ni letěli.
Osobní záznamy Barbory ukazují, jak silně věřila tomu, co dělá – tedy i tomu, že je nutné stát se znovu dítětem
Přiznání, že se dospělá žena dokázala tak dlouho úspěšně vydávat za těžce nemocné dítě z Norska, aniž by kdokoliv pojal jakékoliv podezření, bylo těžko uvěřitelné
4 Fotogalerie

Norská stopa nevychladla. Novináři z Norska se po 16 letech snaží objasnit aspekty výbušné kuřimské kauzy

Adéla Knapová

Těžko uvěřitelný příběh dospělé české ženy vydávající se za norskou holčičku, jež uprchla bandě pedofilů, vyšel najevo poté, co se sedmého května 2007 v Kuřimi přišlo na týrání dvou chlapců vlastní matkou. Dnes chtějí v Norsku tento příběh rozplést a pochopit. Podaří se jim to?

Začala jsem se o to zajímat díky synovi. Je mu třináct a navštěvuje v Oslu stejnou školu, do které chodil v roce 2007 český chlapec Adam. Tedy, pak se ukázalo, že to nebyl chlapec Adam, ale dospělá žena Barbora, říká norská novinářka Trude Lorentzenová a rozhodí rukama.

Pořád je to všechno neuvěřitelné. Proto se Trude vydala i s kolegou Askildem do Česka. Aby našli souvislosti, obsáhli celý příběh a dokázali ho díky podcastu, který točí pro norskou veřejnoprávní stanici NRK, zprostředkovat Norům.

Bizární historka

„Pro nás v Norsku to tehdy byla spíš bizarní historka, zkrátka se dospělý člověk vydával za dítě. Bláznivé? Jistě, ale my jsme netušili, co všechno za tím je. Třeba ti dva týraní chlapci,“ pokračuje Trude a probírá se mými podklady ke kauze.

Prohlíží si okopírované kusy deníků a zápisků některých z hlavních aktérů takzvané kuřimské kauzy, listy výpovědí, odborná vyšetření, přepisy výslechů…

„Díky kontaktům ve škole jsem měla možnost mluvit s těmi, kdo onoho, jak přiznávají, zvláštního chlapce Adama učili a setkali se s ním. Na škole je ten příběh stále přítomen a já si uvědomila, že je to všechny hodně ovlivnilo. Proto jsem se rozhodla na kauzu podívat pořádně. Hodně lidí, kteří tehdy přišli s Adamem v Oslu do styku, se o něj opravdu staralo, záleželo jim na něm a chtělo mu pomoct. Věřili jeho příběhu. Pořád říkám ,jemu‘, protože tak o něm mluví stále i oni, tak ho poznali, jako Adama. I když pak zjistili, že to vlastně byla Barbora,“ popisuje Trude, co ji přimělo pustit se do kuřimské kauzy po tolika letech.

„Jak už jsem řekla, v Norsku to tehdy nebylo nic víc než kuriozita. Nikdy tragédie. To skutečné utrpení a bolest se udály v Česku a jen pár Norů zná celý příběh,“ pokračuje Trude, když se přestane probírat podklady.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!