Jak se žije hraničářům a jejich rodinám? Většinou je to jako život na horské dráze, shodují se všichni
O každodenním boji s komplikovaným duševním onemocněním, kterou hraniční porucha osobnosti bezesporu je, promluvili minulý týden v Praze odborníci i pacienti. Beseda, která byla už druhým pokračováním akce dávající si za úkol především destigmatizaci duševních onemocnění, přinesla spoustu zajímavých informací i setkání.
Hraniční porucha osobnosti (HPO), anglicky Borderline personality disorder, se řadí pod emočně nestabilní duševní poruchy a je velmi komplikovanou diagnózou. HPO zároveň patří mezi nejvíce stigmatizované nemoci, a to jak mezi běžnou populací, tak mezi psychiatry a psychology. Podle některých zdrojů jí ale může trpět až 6 % populace.
„Tito lidé zažívají obrovské emoční trauma, které jim velmi komplikuje každodenní život,“ říká psychoterapeutka Mgr. Eliška Hrbková. „Když si namalujete graf se škálou 0 až 100, tak mezi 80 a 100 ocitneme, když nám je v životě nejhůř – někdo blízký nám umře nebo prožíváme těžký rozchod. Představte si, že lidé s HPO podobný stav zažívají denně.“ Hrbková patří mezi odborníky, kteří u nás fundovaně šíří povědomí o HPO – vede totiž v Psychiatrické nemocnici Bohnice Denní stacionář pro klienty s poruchou osobnosti a zároveň má svou praxi, v níž se na emočně nestabilní poruchy specializuje. Většinu jejich pacientů přivede do ordinace totální vyčerpání a sebevražedné myšlenky či sebepoškozovací chování.
Zkušenosti s prožitky pacientů s HPO na akci interpretovala i Kateřina Pavloková, vedoucí Ambulance Kaleidoskop, které je jedním z málo specializovaných pracovišť, které se těmto klientům také věnují. Používají k tomu techniku zvanou DBT, při které pacienti s HPO rozvíjejí své komunikační schopnosti, frustrační toleranci, úroveň mindfulness, učí se lépe pracovat se svými emocemi. Pavloková zdůraznila také potřebu osvěty partnerů a rodin těch, kteří se s HPO potýkají. V centru Kaleidoskop provozují i takzvanou skupinu pro blízké, kteří mohou v bezpečném prostředí centra hovořit a sdílet svá témata, která ze spolužití s hraničáři plynou.
Během tří panelů besedy, která se konala v příjemných coworkingových prostorách BASE v centru Prahy, se o své zážitky a poznatky podělilo i několik rodičů, u jejichž dětí či dospívajících se nemoc projevila. Jednou z maminek je Martina Kulhánková, před pár lety o svou dceru kvůli nemoci přišla – Anetka nevydržela obrovský tlak a izolaci během covidové doby. Martinu tato smutná skutečnost utvrdila v tom, že informovanost veřejnosti ohledně HPO rozhodně není dostatečná, a vedla ji k vydání knihy Život na houpačce. Ta představuje 22 životních příběhů lidí s touto diagnózou a jejich každodenní boj s obrovskou psychickou bolestí. Martina nyní také nově založila spolek Černobílý svět – v něm se dle svých slov bude snažit nejen o osvětu, ale také pomoc všem postiženým – a to jak klientům, tak i jejich rodinám.
Během akce hovořil i její pořadatel Jonáš Motyčka, který sám má HPO několik let diagnostikovanou. Jonáš pravidelně pořádá jak setkávání lidí se stejným údělem, tak i mnoho akcí, které se snaží destigmatizovat i ostatní duševní poruchy. V současné době dokončuje film Horská dráha, který pojednává o životě s hraniční poruchou osobnosti. „Film se nyní finálně stříhá, k vidění a k distribuci by měl být během pár měsíců. Besedu velmi profesionálně moderovala Klára Radilová z České televize.
I přes všechny problémy, které HPO pro své nositele přináší, naděje na stabilní život existuje. Kromě medikace, kterou předepisuje odborník z řad psychiatrie, je jednou z cest i výše zmíněná DBT – tedy dialekticko-behaviorální terapie. Jde o specializovaný integrativní psychoterapeutický program založený americkou psycholožkou Marshou M. Linehanovou.
Pokud máte vy či někdo z vašich blízkých psychické potíže či jakékoli trápení, obraťte se na odborníky například na Lince důvěry 222 580 697 nebo na Lince první psychické pomoci 116 123. Další krizové kontakty najdete také ZDE >>>
