Česká hospoda skomírá, shodují se malí pivovarníci i ekonomičtí odborníci. Co čeká výrobce piva?
„Rádi bychom našeho piva vařili víc, ale už nám nestačí kapacity. Zájem určitě je, jen se mění struktura trhu. Hospody, kde dostanete k půllitru čepovaného maximálně utopence nebo naložený hermelín, postupně zmizí. Štamgasti, kteří v místní putyce urazí dvakrát třikrát za týden třeba osm kousků, se rekrutují hlavně ze starších generací. Mladší konzumenti mají už jiné návyky a vyšší nároky,“ říká Petr Neumann, majitel Knížecího pivovaru Plasy. Co čeká menší výrobce piva?
Moderní historie pivovaru v Plasech, městečku asi dvacet kilometrů severně od Plzně, se píše od roku 2012, kdy si společnost Knížecí pivovar Plasy s.r.o., vlastněná Petrem Neumannem, pronajala zdevastovanou budovu od Národního technického muzea. První várka „knížecího“ piva se v pivovaru uvařila v roce 2015, dnes firma dodává do několika restaurací. Historie vaření nejtradičnějšího českého nápoje v Plasech je však mnohem delší, první zmínky lze v pramenech doložit již roku 1550. Pivovar je součástí památkově cenného areálu kláštera, který zde byl založen řádem cisterciáků v roce 1144. Dnešní, vrcholně barokní podobu klášter dostal na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století, kdy se na jeho přestavbě podíleli významní architekti Santini a Dientzenhofer. Nástup komunistů k moci znamenal pro klášter Plasy pohromu tak jako pro stovky jiných památek v zemi. Docházelo k necitlivým zásahům, bourání a objekt postupně chátral. Od roku 2009 je většina klášterních budov v majetku Národního technického muzea a probíhá zde velkoryse pojatá rekonstrukce.
POHROMA
„Jsem lokální patriot, naše rodina žije v Plasech už několik století. O tom, že se tady vařilo vynikající pivo, mi vyprávěl už můj děda a já mu slíbil, že jednou se bude vařit zase,“ líčí na letní zahrádce své pivovarské restaurace pan Neumann a pokračuje: „V roce 2012 jsem se v Praze potkal s ředitelem Národního technického muzea, snad dvě hodiny jsem mu vyprávěl o tom, jaké má moje rodina historické vazby na Plasy, a o tom, že bych chtěl navázat na staletou pivovarnickou a sladovnickou tradici na severním Plzeňsku. Nakonec jsme se dohodli na pronájmu. Objekt pivovaru, kde komunisté zařízli vaření piva v roce 1967, byl před revolucí využíván jako sodovkárna a sklad. Budova byla v dezolátním stavu. Ze strany státu sice byly náznaky, že by se na rekonstrukci podílel, ale ve výsledku jsem všechno zaplatil ze svého.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
