Slapy: Poloprázdné a bez karet. Táboření u vody už Čechy tolik netáhne

O víkendu tu bylo plno, ale jinak jsme sotva na polovině návštěvnosti z předchozích let. Lidé si mnohem víc rozmyslí, za co a kolik utratí. A když už přijedou, jídlo a pití si vezou s sebou. Stánky s občerstvením a hospody na plážích měly dříve v dobrý den tržbu třeba čtyřicet tisíc korun. Teď stěží polovinu, vysvětluje zřízenec parkoviště za bránou jednoho z kempů na Ždáni, jedné z nejoblíbenějších lokalit na přehradě Slapy.

Je všední den v polovině července, teploty už týden v kuse na celém území Česka překračují tropickou třicítku, parkoviště kempu je však téměř prázdné a provoz na slapských plážích připomíná spíš zahřívací kolo než plnou prázdninovou sezónu uprostřed mimořádně parného léta. Náhodných návštěvníků se při naší návštěvě na travnatých plážích Ždáně vyhřívá sotva patnáct. A kolem karavanů, které tady vesměs parkují celé léto, je prázdno, byť předzahrádky, mnohdy opatřené zahradními grily, květinami a někdy i zeleninou v květináčích a truhlících, jsou udržované. Kolem přehrady Slapy, kde ještě před deseti lety pravidelně každý víkend dusaly diskotéky, narvané částečně nezletilou a ve všech případech nehorázně ožralou omladinou z okolních vesnic, z Benešova, Sedlčan i z Prahy, je ospalý klid.

Svoboda

„Jezdíme sem čtvrtým rokem. Pronájem místa na karavan i ceny v restauracích určitě zdražily, ale nepřijde mi to nijak dramatické,“ říká paní Jitka, která obývá jeden z řady karavanů zaparkovaných na svažité žďánské pláži, a pokračuje: „Obytný přívěs tu s manželem zaparkujeme obvykle koncem jara a pak sem jezdíme celou sezónu podle času, jak nám dovolí práce. S lidmi, co parkují kolem nás, už se dobře známe, máme tu jakousi komunitu a to je i jeden z důvodů, proč se sem vracíme. A pak mě i manžela baví svoboda, kterou kempování nabízí. Nemusíte se o nic moc starat, a kdykoliv se můžete přesunout jinam, když vás místo omrzí,“ ukončuje paní Jitka.