Bez vody nelze žít. Vysychají lidem studny kvůli pokračující těžbě v dole Turów?

K rajina česko-polského pohraničí na Liberecku má nezaměnitelný charakter Sudet: vesnice sevřené v údolích mezi zalesněnými kopci, strohou architekturu důkladných kamenných domů střídají romantické roubenky. Ideální prostředí na pěší turistiku nebo cyklovýlety. Jenže vyhlídky kolem obcí Uhelná, Václavice a na dalších místech, kde se horizont otevírá směrem na polskou stranu, nabízejí poněkud méně idylický pohled: obří věže a komíny elektrárny Turów a rozšklebená tlama samotného po­vrchového dolu.

Při aktuální rozloze 28 kilometrů čtverečních si důl založený v roce 1914 už ukousl z krajiny víc, než je centrum nedalekého Liberce, a těžba má pokračovat až do roku 2044. K obci Uhelná se mají korečková rypadla přiblížit až na tři sta metrů. Vedle hluku, znečištění a ovzduší ovlivňuje kvalitu života obyvatel obcí sousedících s dolem především masívní úbytek podzemních vod.

POKLES O 80 METRŮ

Jak uvedl v únoru minulého roku Ondřej Nol z České geologické služby pro server Novinky.cz, v okolí dolu Turów se na českém území vyskytuje několik různých vodonosných vrstev s velmi odlišným chováním hladin podzemní vody. V těch hlubších, na kterých se jen zanedbatelně projevuje déšť, hladina podzemní vody od poloviny 80. let do současnosti klesla až o sedmdesát metrů. Tento pokles byl způsoben výhradně aktivitami na dole. Ve svrchních vrstvách, například v obci Uhelná, došlo k poklesu spodních vod o dvacet metrů. Tady už vstoupilo do hry více faktorů: kromě těžby se na úbytku vody podepsala i intenzívní sucha, která mohou vznikat z klimatických změn.