Václav Pražák (vpravo) s kolegou z inspekční skupiny v doprovodu dvou amerických vojenských policistů • Zdroj: Václav Pražák

Václav Pražák fotil běžný život i vojenské objekty. „Zákaz focení nikoho netrápil. Byl více méně formální.“

„Mnoho místních obyvatel žilo v bídných podmínkách. Válka zemi hluboce poznamenala.“

Václav Pražák s kolegou a příslušnicemi Korejské lidové armády

5 Fotogalerie

Česká stopa ve válečné Koreji. Na dodržování příměří dohlíželi v 50. letech i Češi

HANA BENEŠOVÁ

25. srpna 2023 · 18:10

Před sedmdesáti lety byl ukončen válečný konflikt v Koreji. V pondělí 27. července 1953 dopoledne v Pchanmundžomu podepsali zástupci OSN s představiteli Severní Koreje a Číny Dohodu o příměří. Jižní Korea svůj podpis nepřipojila. Mezi zeměmi vzniklo demilitarizované pásmo. V Dozorčí komisi neutrálních států, která se ustavila v rámci dohody, bylo kromě Švédska, Švýcarska a Polska také Československo.

T řicátá osmá rovnoběžka rozdělovala Korejský poloostrov od srpna 1945, kdy Američané přijali japonskou kapitulaci vojsk na jih od této rovnoběžky a Sověti na sever od ní. Na jihu byla v srpnu 1948 vyhlášena Korejská republika, v severní části poloostrova o pár týdnů později vznikla Korejská lidově demokratická republika. Nesmírně krvavá válka pak začala 25. června 1950, kdy severokorejská vojska zaútočila na jih, na jaře 1951 konflikt na 38. rovnoběžce zamrzl. K Dohodě o příměří vedly dva velmi složité roky. Mírové jednání se už však neuskutečnilo… problém není vyřešen dodnes.

Na základě Dohody o příměří byla v 50. letech vytvořena Dozorčí komise neutrálních států (DKNS), jež měla dohlížet na dodržování příměří. Vznikla i Vojenská komise pro příměří a Repatriační komise neutrálních států. Za ne- utrální se považovaly státy, jež se války ne- účastnily. „Československá vláda na žádost Číny a KLDR oficiálně rozhodla 3. června 1953 o vyslání československé delegace do dozorčí komise. K předběžné domluvě o jejím vytvoření však došlo už v dubnu 1952. Na jaře 1952 se připravoval kontingent v počtu 380 vojáků, soustředění probíhalo na Komorním Hrádku, u 1. spojovacího pluku v kasárnách v Praze-Ruzyni a u 5. automobilního praporu v Terezíně,“ říká Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. „První dvě skupiny odborníků odletěly z letiště Praha-Ruzyně v červnu 1953. Třetí skupina v čele s velitelem generálem Burešem pak v červenci. Zbývajících 270 osob odjelo z Prahy 22. července 1953.“ Ve vlaku seděl i Václav Pražák (1928–2022), který se ještě před svou smrtí podělil s Reflexem o své zážitky z první korejské mise.