Válka ze vzduchu, napětí a úleva. Fotograf Reflexu exkluzivně na palubě českého repatriačního letu
Česká republika přislíbila pro své občany v Izraeli vypravit tři repatriační lety. Na palubě prvního letadla byl i fotograf Reflexu Zbyněk Pecák, který zachytil autentické dojmy posádky i pasažérů. Jak to vypadá při evakuaci z válečné zóny, se můžete podívat v následující fotogalerii.
Směr Tel Aviv
Odlet českého armádního speciálu, který má z Izraele evakuovat české občany, se několikrát odsouvá. Nakonec startujeme před sedmou večer směrem Tel Aviv. Jsem jediný civilní pasažér. Zbytek posádky tvoří vojáci Armády ČR. I proto proběhlo odbavení na kbelském letišti oproti běžným letům, které jsem v minulosti zažil bleskově. Armáda dala k dispozici speciál, který většinou slouží prezidentské delegaci. Je luxusně vybaven a pojme 39 lidí.
Vojenské letadlo
Posádku tvoří kapitán, druhý pilot a navigátor. Na civilních letech navigátor nebývá, protože linky létají na známá letiště. Pánové z armády mají ale destinace pokaždé různé a z povahy věci často i nepřehledné a nebezpečné. Palubu letadla pak mají na starost dva stevardi, kteří jsou rovněž vojáci.
Cíl na dohled
Blížíme se k cíli. Na palubním počítači je vidět jak Tel Aviv, tak Pásmo Gazy. Dráha letu není obvyklá. Vzhledem k situaci na zemi musíme minout Gazu vymezeným koridorem. V těchto momentech napětí v kabině stoupá. K letadlu se blíží neznámý osvětlený objekt. Vidíme to přímo z okna. Podle posádky je situace zvláštní. Objekt nebliká jako letadlo, ale jako raketa také nevypadá. Po chvíli objekt mění dráhu letu a letí jinam.
Přistáváme
Přistáváme v Tel Avivu. Nevíme, jak dlouho tady budeme, vše záleží na tom, jak rychle se dokáže letadlo naplnit na místě a jak rychle dostaneme povolení k odletu. V těchto dnech je to také v rukou Alláha, protože během raketových poplachů jsou všechny lety odloženy. Na letišti podle našich informací čekají desítky českých občanů na repatriaci. Rolujeme po ranveji a objíždíme doslova celé letiště na vzdálené stanoviště. Nikdo se od letadla nevzdaluje.
Konzulka na palubě
Na palubu přichází česká konzulka v Izraeli Petra Jurečková a zjišťuje, jestli už mohou pasažéři nastoupit do letadla. I přes vypjatou situaci ji neopouští pozitivní nálada. Prý mají kryt minutu od úřadu, tak se cítí relativně v bezpečí.
Přicházejí první pasažéři
Na palubu nastupují první pasažéři. Mezi nimi je i paní Michaela a její dvě malé děti. „V Izraeli žijeme několik let a nic takového jako nyní jsme tu ještě nezažili. Chci se s dětmi co nejdřív dostat do bezpečí. Naštěstí nás nepotkala žádná z těch ohavných věcí, které se nyní děly. Ale poplachy a noční útěky do krytu pro nás byly na denním pořádku,“ řekla paní Michaela Reflexu.
Generál Janoušek
Málo se to ví, ale letadla české vládní letky se jmenují podle hrdinů české vojenské historie. Stroj, kterým letíme, je pod patronátem generála Karla Janouška, velitele československého letectva a hrdiny z druhé světové války. Jako jediný Čechoslovák obdržel hodnost letecký maršál britského královského letectva. Později byl nespravedlivě vězněn komunistickým režimem. Naše posádka má svůj vzor neustále na očích.
Chceme do bezpečí
Paní Jana pracovala na českém velvyslanectví v Izraeli. Čím víc se válka začala dotýkat jejího okolí, tím více uvažovala o evakuaci. Rozhodující moment přišel tehdy, když na sousední dům dopadla raketa. Otřesné zážitky popisuje v následujícím videu.
Zapněte si pásy, odlétáme
Jakmile přišel pokyn k nástupu, začali přicházet první evakuovaní. Nástup trval zhruba půl hodiny. Záhy přišlo povolení k odletu a mohli jsme vyrazit na cestu zpět domů. Byla to různorodá skupina. Od pracovníků v diplomacii i v byznysu po turisty. Všichni ale odlétali se stejným pocitem úlevy.
Konečně doma
Okolo třetí hodiny ranní přistáváme v Praze-Kbelích. Let trval zhruba čtyři hodiny. Na letišti už čekají reportéři, aby vyslechli zážitky evakuovaných Čechů. Ještě na letištní ploše nám celníci zkontrolují pasy a můžeme domů.
