Dvacet let pro „babku teroristku“: Jak běloruský diktátor Lukašenko hledá nepřátele lidu
Jako epizody z doby dávno minulé si připomínáme politické procesy z padesátých let – něco takového se ale reálně děje v současné době jen pár stovek kilometrů od nás. V rámci „protistátní skupiny“ s cílem převzít moc ozbrojenou cestou dostalo v Bělorusku 12 odsouzených dohromady skoro 200 let vězení. Mezi nimi účetní z kolchozu na penzi, beznohý invalida a kněz i s manželkou, přičemž vůdcem byl šedesátiletý veterán války z Afghánistánu.
Kdyby do života důchodkyně Galiny Derbišové (62) dramaticky nevstoupila diktatura Alexandra Lukašenka, žila by si klidné stáří. Doma v osadě Obuchovo na západě Běloruska chovala kočky z útulku, ale také sledovala politické dění a občas chodila na volby jako pozorovatelka. Jako místní aktivistka se znala s kolegou Nikolajem Avtuchovičem (61), veteránem sovětské armády z Afghánistánu a zatvrzelým bojovníkem za spravedlnost, který už byl dvakrát ve vězení.
A právě kontakty s Avtuchovičem byly zřejmě příčinou, proč se penzistka ocitla jako teroristka na 20 let ve vězení, přičemž z této dvojice a lidí kolem nich vytvořil režim Alexandra Lukašenka protistátní skupinu, za kterou by se nemusela stydět ani Stalinská tajná policie NKVD na vrcholu své moci.
Celkem 12 lidí dostalo v říjnu 2022 v procesu postaveném hlavně na údajných plánech odsouzených 197 a půl roku, na jednoho vychází 16 a půl roku. Hlavním obžalovaným byl Avtuchovič obžalovaný z celkem 15 trestných činů, polovina z nich v kategorii „velmi závažné“. Dostal 25 let vězení, hrozil ale i trest smrti, který se v Bělorusku jako v jediné evropské zemi praktikuje (zastřelením z pistole zezadu jako ve stalinských dobách), a Lukašenko před procesem rozšířil možnosti odsouzení k smrti právě na takzvané teroristické činy.
„Teroristé s vazbami na Ukrajinu“
Podle obžaloby zapalovali auta a domy příslušníků policejních složek. Mělo k tomu dojít ve třech případech, konkrétně třeba v noci na 2. října 2020, kdy polili zápalnou směsí dům a vozidlo policisty v městečku Volkovysk, bydlišti Avtuchoviče.
Avtuchovič a někteří z jeho údajných spolupracovníků byli zatčeni začátkem prosince 2020 a podle obžaloby se hlavní část svých zločinů teprve chystali provést. Státní televize ONT natočila o skupině propagandistický dokument s názvem TNT protestu, kde viní Avtuchoviče z nákupu zbraní, střeliva a výbušnin na Ukrajině, jejich propašování do Běloruska a plánů vyhazovat do vzduchu městské autobusy a vůbec organizovat ozbrojené nepokoje.
Záběry ukazují, jak policisté vykopávají tajné skrýše se zbraněmi a výbušninou trinitrotoluen (zmíněné TNT) v okolí metropole Minsku. Zda je tam však skutečně zakopal Avtuchovič, není jisté, protože ten jen přihlíží a k ničemu takovému se nepřiznává, pouze na otázku, co by tam mohlo být, odpoví „snad TNT“, což ale prakticky nic nedokazuje.
Film se nepokrytě snaží ztotožnit protestní hnutí v Bělorusku včetně nevládních organizací s teroristickými aktivitami. Žalobci vinili skupinu z přípravy ozbrojeného puče, z pokusu o atentát na Lukašenka. Další snahou je najít linku spojující běloruský odboj s Ukrajinou. „Skupina se na příkaz ukrajinských tajných služeb chystala unést ruské vojáky dislokované v Bělorusku, aby je mohla mučit a získávat od nich informace,“ napsala na svém kanále v síti Telegram novinářka Ljudmila Gladkaja.
„Avtuchovič byl organizátorem teroristické skupiny. V různých regionech hledal společníky, z nichž formoval bojové skupiny pro páchání teroristických činů,“ říká v dokumentu šéf vyšetřovacího oddělení běloruské KGB Konstantin Byček.
Naše babička teroristka
Zatímco běloruská státní média se předhánějí ve vykreslování nebezpečnosti „teroristické skupiny“, ta opoziční si všímají jejího složení. Šéfem je šedesátiletý válečný veterán, pomáhat mu měla bývalá účetní kolchozu v penzi, mezi „teroristy“ je i beznohý invalida, rodina kněze či student.
„Avtuchovič otevřeně vyzýval k ozbrojenému povstání ještě do voleb v roce 2020, k vytvoření zakonzervovaných buněk, které budou provádět ozbrojené akce,“ říká bývalý politický vězeň Alexandr Kabanov, který dnes působí ve Varšavě jako mluvčí organizace BelPol monitorující činnost běloruských bezpečnostních složek. Během svého věznění seděl s člověkem souzeným v rámci Antuchovičovy skupiny, podle něj jde do značné míry o vykonstruovanou záležitost s reálným základem právě v hlavní postavě.
„Je to voják, se zbraněmi to umí. Jestli ale skutečně měl TNT či jiné zbraně, nevím,“ říká Kabanov. „Vím ale, že mnozí z jeho údajných spolupracovníků byli k případu přifařeni proto, aby se stal masovým, a nemají s ním nic společného. Prostě to jsou náhodní lidé,“ dodává.
To je přesně případ Galiny Derbišové. Podle zveřejněných odposlechů telefonů se provinila tím, že zorganizovala pro Avtuchoviče a jednoho z jeho parťáků přespání v noci, kdy měli zapálit auto i dům policisty ve Volkovysku. Vyšetřovatelé ji ale obvinili z toho, že pro hlavního aktéra vytipovávala objekty, na které by se mělo zaútočit. Během procesu konaného přímo ve věznici v Grodně byla důchodkyně stejně jako Avtuchovič ve speciální zesílené kleci pro zvlášť nebezpečné zločince.
Ve věznici v Grodně si ale seniorka, která trpí mimo jiné rakovinou, získala určité sympatie i u dozorců, kteří jí říkají „naše babička teroristka“. Loni v květnu ji ale přemístili do ženského „Nápravného tábora číslo 4“ v Gomelu a její další osudy nejsou známy.
V případu jsou i další excesy, například ke 22 letům za pokus o násilné převzetí moci neústavní cestou byl odsouzen jednonohý aktivista z Baranovičů Vladimir Gundar. Podle jeho dcery Ingy Stromské měl tu smůlu, že si dopisoval telefonicky s Avtuchovičem. Ve vazbě, jak tvrdí dcera, prodělal brutální výslechy. „Po jednom z nich mu příslušníci KGB vzali berle, ruce za zády spoutali želízky a donutili dostat se do auta, jak uzná za vhodné. Tímto ponižováním ho chtěli donutit kapitulovat a přestat si věřit,“ řekla dcera ruské službě BBC.
Pouze to, že se Avtuchovič objevil u nich v domě a oni mu poskytli útočiště, stačilo k odsouzení kněze Segeje Rezanoviče na 16 let a jeho manželky Ljuby na 15 let vězení. Nejnižší trest dva a půl roku pak dostal student Anton Melcher za účast na demonstracích, ačkoli měl být rovněž souzen za stejné činy jako ostatní, ale nenašly se důkazy.
Složitá cesta ven
V dokumentu TNT protestu zazněly odposlechy ukrajinských telefonních čísel při vzájemné komunikaci přímo v Kyjevě. Je pravděpodobné, že je pořídily ruské složky, protože Bělorusové na podobné věci kapacitu nemají. Svědčí to o dvou věcech – o ruské schopnosti monitorovat dění na Ukrajině už dlouho před přímou agresí i zřejmě intenzivní vzájemné spolupráci ruských složek s běloruskými.
V případu jde také o jasný pokus diskreditovat opozici i protestní hnutí z roku 2020, které je ale nyní beztak zcela utlumené. Na druhou stranu to ukazuje, že i mezi starší generací ve vesnicích se najdou lidé nespokojení s Lukašenkem a odmítající jeho i ruskou propagandu ve státní televizi. A jsou i takoví, kteří jsou schopní postavit se režimu se zbraní v ruce.
„Snažíme se dostat Galinu Derbišovou z vězení,“ říká Volha Harbunova, která má v exilovém kabinetu vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské na starosti sociální věci a koordinuje záležitosti politických vězňů. Přiznává, že to nepůjde nijak snadno, ale naděje tu je. Buď cestou milosti, výměny, nebo že se zaplatí státu „za způsobenou škodu“. „Hlavně je třeba zachránit lidský život,“ dodává Harbunova.
