Válka na Ukrajině změnila život tisícům středoškoláků. Jak probíhá jejich výuka v Česku?
Myšlenka založit ukrajinskou třídu na Gymnáziu Na Zatlance vznikla brzy po invazi Ruska na Ukrajinu. Podle ředitelky gymnázia Jitky Kmentové přicházeli do Čech uprchlíci, u kterých bylo jasné, že se jen tak zpět na Ukrajinu nevrátí. Základní školy uprchlické studenty pojaly, střední školy však neměly dostatečnou kapacitu ukrajinské uprchlíky přijmout.
„Jedna z mých prvních úvah byla, že to jsou mladí lidé, kteří musí být mezi vrstevníky a chodit mezi lidi,” uvádí ředitelka Gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová, která byla jedním z iniciátorů ukrajinské přípravné třídy společně s Gymnáziem Karla Sladkovského, Gymnáziem Paměti Národa a Smíchovskou střední a průmyslovou školou a gymnáziem. „Ukrajinská mládež neměla moc možností, jak se připravit na přijímací zkoušky. Chtěli jsme nabídnout způsob, který by nabídl možnost dále se vzdělávat a připravit se na jednotnou přijímací zkoušku Cermat, jelikož neexistovala jiná alternativa jak se na střední školy dostat,” dodává Kmentová.
Nultý ročník pro Ukrajinskou mládež funguje při Gymnáziu Na Zatlance už druhým rokem. Kapacita třídy je 16 studentů. Účastníci ukrajinské třídy však nemají oficiální status studenta, nevztahuje se tak na ně celá řada výhod jako například zdravotní pojištění hrazené státem. Někteří ze studentů nultého ročníku stále vzdáleně studují online ukrajinskou školu. Cílem třídy je připravit účastníky na vstup do středoškolského vzdělání a pomoci jim integrovat se do českého vzdělávacího systému.
„Před rokem jsme do nultého ročníku nedělali žádné výběrové řízení, ale brali jsme studenty do třídy chronologicky podle toho, jak se hlásili. To mělo mnoho nevýhod (rozdíly znalostí a různorodá úroveň zájmu). Letos už jsme měli větší zkušenosti, a tak jsme udělali výběrové řízení,” říká metodička prevence Gymnázia Na Zatlance Martina Feuersteinová. Výběrové řízení se skládalo z pohovoru a motivačního dopisu, na základě kterého byli studenti do třídy vybíráni. To podle Martiny Feuersteinové přineslo do třídy studijnější atmosféru.
Výuka nulté ukrajinské třídy se z kapacitních důvodů nekoná přímo v budově Gymnázia Na Zatlance, ale v prostorách kláštera při kostele svatého Ignáce na Karlově náměstí. Studenti se schází každý den v 7:45. Výuka se soustředí hlavně na předměty přijímacího řízení a celá probíhá v češtině. Do každodenního vyučování patří český jazyk, základy zeměpisu a dějepisu: „Pokud chtějí studenti studovat na
českých školách, měli by tuto problematiku znát,'' říká ředitelka Jitka Kmentová. Dále mají studenti konverzaci v českém jazyce a matematiku: „Původně jsme plánovali dát do rozvrhu pouze čtyři hodiny matematiky týdně, ukázalo se ale, že jejich úroveň znalostí v matematice je mnohem nižší než u nás v Čechách, museli jsme tedy matematiku navýšit na deset hodin týdně,” dodává Martina Feuersteinová. Nově mají studenti také hodiny OSV (osobnostní výchova). V těch je snaha věnovat se dětem i po stránce osobnostního růstu. V hodinách OSV se také probírají například třídní pravidla nebo práce s kolektivem, na to podle Martiny Feuersteinové nejsou studenti zvyklí.
Na vzniku ukrajinské třídy se finančně podílel magistrát hlavního města Prahy a UNICEF (Dětský fond Organizace spojených národů). Díky novému zákonu Lex Ukrajina mají ukrajinští uchazeči o střední školy možnost požádat o zkouškový test z matematiky v ukrajinském jazyce, to samé platí i u školních částí přijímacích testů, tedy testů, které si školy sestavují samostatně. Přijímací zkoušku z češtiny mohou studenti nahradit pohovorem, pro ten však neexistují žádná kritéria, ta si každá škola určuje sama. Martina Feuersteinová uvedla: „Existují na to nějaká metodická doporučení, podle kterých jsme intuitivně postupovali. Studenti ze současné nulté třídy se mi svěřili, že když je některá střední škola nechtěla přijmout, ústní pohovor pro ně udělala tak náročný, aby jím nebyli schopni úspěšně projit.”
Podle ředitelky Kmentové je pro ně začleňování se do české společnosti náročné. Do nultého ročníku studenti často přicházejí s různou úrovní znalostí českého jazyka. Nultá třída je češtinu rychle naučí jako komunikační nástroj, postupně si rozšiřují slovní zásobu a učí se odbornou terminologii. Zbavují se tak jazykové bariéry.
„Původně jsme neplánovali otevírat druhý nultý ročník, nakonec jsme ale o třídu měli takový zájem, že jsme nultý ročník znovu otevřeli,'' říká ředitelka Kmentová. O úspěšnosti přípravné třídy svědčí fakt, že 5 absolventů bylo přijato na pražské střední školy, dva z nich přímo na Gymnázium na Zatlance. Je mezi nimi Alina, která uprchla do ČR krátce po vypuknutí války: „Mně dal program dobrou přípravu na přijímačky, líbilo se mi, že nám všem pomáhali a já sama jsem nemusela objevovat nový systém. Na poprvé jsem se nedostala, díky ukrajinské třídě jsem se minulý rok dostala,” hodnotí Alina. Zda bude program pokračovat i v dalším školním roce, zatím zůstává otevřené.
