České zdravotnictví bojuje o přežití. Stále dražší systém má zachránit Válkova reforma. Co přinese?
Stále více pacientů, stále dostupnější, ale i nákladnější léčba, a k tomu nedostatek lékařů a velký nárůst chronicky nemocných. Systém solidárního českého zdravotnictví čelí v posledních letech tlakům, které dosud neměly obdoby. Podle mnohých bude beze změn na hraně ekonomického kolapsu. Ministerstvo zdravotnictví teď přišlo s novou vizí, která má přístup ke zdravotní péči po letech zásadně proměnit. Sází na prevenci a na to, aby pacienti v nemocnicích trávili co nejméně času. Bude to stačit a stihne změny ještě tato vláda vůbec udělat? Část se jich už řeší v praxi – pojišťovny totiž po čase otevřely „Pandořinu skříňku“ v podobě snížení počtu akutních lůžek nemocnic.
Dvě oddělení, šest ambulancí a zhruba dvacítka lékařů. Městská nemocnice v Odrách na Novojičínsku patří k nejmenším v Česku. Má jen jedno akutní oddělení – internu. Zbytek jsou lůžka následné péče. Právě místní interna by podle plánů největší zdravotní pojišťovny měla skončit, a následná péče naopak posílit. Vedení nemocnice ani města s tím nesouhlasí, interna je podle nich potřeba. Podle VZP ale už teď pečuje o pacienty, kteří jsou hospitalizováni spíš ze sociálních důvodů než pro akutní obtíže. Právě teď jednají pojišťovny s nemocnicemi o nastavení smluv, do nichž chtějí promítnout změny v lůžkové síti.
Oderská interna
Městská nemocnice v Odrách je na klidném místě a jako malé zařízení není plná pacientů a shonu jako ty ve větších městech. I tady ale na ambulancích čekají lidé na vyšetření a záchranáři přivážejí k vyšetření i pacienty na lůžku. „Pokrýváme péči v průměru zhruba pro 25 tisíc lidí z okolí. Pro pacienty z Oder, Fulneku i Vítkova. Na interním oddělení závisí i činnost příjmové ambulance, která jede nonstop 24 hodin denně sedm dní v týdnu,“ říká ředitel Městské nemocnice v Odrách Martin Šmaus. Podle něj tu nemocniční interna také supluje nedostatek ambulantních specialistů v okolí a její zrušení lidem zhorší dostupnost péče.
Právě obtížnou dostupnost zdravotní péče v regionu popisuje i starosta Oder a jeho kolega z nedalekého Vítkova, kde už o nemocnici přišli dřív. „My máme velkou spádovou oblast, až po Budišov. Ten je od nás poměrně daleko, ale lidé se sem dopravují jednodušeji než do Opavy,“ říká starosta Oder Libor Helis. „Odry jsou z centra Vítkova autem zhruba 16 kilometrů daleko, kdežto další nejbližší nemocnice je kolem 27 kilometrů v Opavě. A ne každý z těch starších lidí má auto, takže jezdí vlakem nebo autobusem a dojezdová vzdálenost je samozřejmě větší,“ popisuje starosta Vítkova Jakub Cihlář. Právě proto chce město za záchranu oddělení ještě bojovat.
I v Odrách se ale názory místních různí. „Byla jsem teď na interně na kontrole a vůbec si nedokážu představit, že bychom jezdili třeba do Olomouce nebo do Ostravy, vždyť tady široko daleko nic není. A to já se považuji za mladého člověka, ale podívejte se na věkové složení obyvatel tady toho našeho podhorského městečka, ti sedmdesátiletí a osmdesátiletí nemají už auta a s tou špatnou dostupností veřejné dopravy kam mají jezdit?“ říká pacientka v ambulanci oderské nemocnice. „My jsme tady byli na rentgenu, ale já bych to zrušila, je to úplně zbytečné, péče nic moc, raději jedeme do Hranic,“ říká naopak žena, která přišla do nemocnice se synem.
Mít nemocnici „za rohem“, nebo raději za komplexnější péčí dojíždět? Pojišťovny i ministerstvo razí spíš druhou cestu. Péči chtějí víc centralizovat a zásadně zkrátit dobu, kterou jeden pacient stráví na lůžku. „Já jsem přesvědčen, že pokud dnes máme jednooborovou nemocnici s interním oddělením, kde jsou klienti zejména se sociálním přesahem, a ne ti diagnosticky komplikovaní, tak je logické péči restrukturalizovat. Nechat ambulanci posílenou i v rámci víkendů a zajistit k tomu následnou péči. A zároveň zajistit pro pacienty, kteří potřebují hospitalizaci, péči v jiném zařízení v rámci časové a místní dostupnosti,“ říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
