Vrátíme ovce šumavské na Šumavu, zařekl se Areál Lipno. U sjezdovek tak vznikl nový ovčín
Areál Lipno i mimo lyžařskou sezónu láká na spoustu atrakcí. Ke klasikám jako je Stezka korunami stromů nyní přibyla naučná stezka k novému ovčínu. V něm přebývají ovce šumavské, původní české plemeno, které bylo vyšlechtěné právě v Šumavských horách.
Na zeleném svahu v areálu Lipno stojí velká nová budova, kolem které se pase 29 bílých ovcí. Na návštěvníky za elektrickým plotem pár z nich zvědavě pokukuje, spíše se ale věnují přežvykovaní trávy a nenechají se rušit. Zvířata ale nejsou obyčejnými svého druhu, jedná se o ovce šumavské, jedno ze dvou českých národních plemen.
Vedení rodinného areálu Lipno se rozhodlo postavit nový ovčín v rámci svých projektů udržitelnosti. Od šlechtěných zvířat si slibuje, že budou spásat sjezdovky, které by jinak musely být upravovány strojově.
„Před dvěma roky jsme se podívali, jak to dělají naši kolegové v Rakousku. Tam lidé, co měli ovce na pastvě, hledali uplatnění na zimu a díky tomu objevovali lyžování a krásy Alp. Pro nás je to cesta opačná, vybudovali jsme areál a jsme na Šumavě, kde bylo rozvinuté pastevectví. Nechceme dál naše sjezdovky mulčovat. Rozhodli jsme se, že vrátíme ovci šumavskou zpátky na Šumavu,“ řekl generální ředitel Lipna Matěj Kratochvíl.
Na svůj lipenský výlet jsem si stanovila jediný úkol – pohladit si ovci šumavskou. Jenže bez chleba či rohlíku ovce před lidmi utíkají. S těžkým srdcem tedy musím konstatovat, že moje snahy byly zbytečné, musela jsem se spokojit s pohlazením koz v nedalekém Království lesa.
Ke klasickým lipenským lákadlům, jako je Stezka korunami stromů, tak přibyl i ovčín. K němu vede tříkilometrová naučná stezka, při které se při příjemné procházce v šumavských lesích návštěvníci dozví i fakta o šumavské přírodě. Otevřela se 22. června.
Vracení ovce šumavské na Šumavu je samozřejmě nadnesené. V Česku plemeno chová několik farmářů, včetně Jana Vejčíka, který lipenskému areálu ovce dodal. Jeho farma se nachází v blízkých Novodvorských horách.
Přínos pro ovčáctví
Podle Vejčíka jsou šumavské ovce nenáročné na chov, protože jsou vyšlechtěné tak, aby vydržely horší klimatické podmínky. Svou podsaditostí ale zároveň nemají nejlepší užitkovou výkonnost, tedy nedávají tolik masa, vlny ani mléka, kolik jiná plemena.
Protože je to ale jedno ze dvou původních českých plemen spolu s valašskou ovcí, je od roku 1987 zařazeno ve světovém genofondu ohrožených druhů a od roku 1992 tvoří genovou rezervu ovcí v Česku, chovatelé na ně dostávají dotace. „Stát musí ztrátu dorovnat, protože bychom mohli chovat plemena, která jsou více užitková a vynášela by více peněz,“ podotkl Vejčík.
Další problém ale je, že ovce šumavské v sobě virus nazvaný maedi-visna. Ačkoli nemá žádné aktivní projevy, které by chovatele na nemoc upozornilo, zvíře po pár letech chřadne a uhyne. Vejčík podotkl, že jediná možnost, jak nemoc ze stáda dostat je pravidelně testováním a nemocné poslat na porážku.
„Tímto způsobem jsem za dvacet let, co šumavské ovce chovám, se mi maedi-visna ve stádu nerozšířila. A to samé teď dělá i Areál Lipno, proto jsou takoví chovatelé důležití, aby stáda zůstala čistá. Navíc se na Lipně otevírá naučná stezka k ovčínu. Mám pocit, že je to to, co ovčáctví potřebuje. Stará generace ovčáků umírá a mladí to nechtějí dělat. Pokračování chovu na Lipně a ukázání ovcí pomocí naučné stezky je přínosem pro ovčáctví,“ přiblížil farmář.
Vejčík nedávno připouštěl k lipenským ovcím berana. Je tedy jen otázkou času, než se po lipenských pastvinách začnou prohánět i malá jehňata.
