Výtržnictví, šíření poplašných zpráv i podpora terorismu. Za co se čeští „vlastenci“ dostali k soudům?
Za politické procesy označují vlastenci každý soud s někým z dezinformátorské scény. Občas se pak stávají politickými vězni, pokud se dopustí například podpory a propagace terorismu a musí si odsedět za mřížemi více než pět let. Častější jsou ale tresty za šíření poplašných zpráv.
Tento týden ve středu začne hlavní líčení s osmi lidmi, z nichž jeden je neúspěšný kandidát na prezidenta Pavel Zítko. Jedná se o loňský incident na Městském soudu v Praze, kde dav při jednání vysadil dveře soudní síně z pantů a vnikl do místnosti.
Zítko navíc čelí i obžalobě ze šíření poplašné zprávy, přičemž před soudem utekl na Slovensko, kde je momentálně ve vazbě. Ani další ale nezahálí. Bývalá novinářka Jana Peterková je opět obžalovaná ze šíření poplašné zprávy, za což již loni dostala podmínku. Organizátor protivládních demonstrací Ladislav Vrabel pak kvůli pokutě ve výši 10 tisíc korun podal stížnost k Ústavnímu soudu.
Pavel Zítko a sedm statečných
Středeční soud se bude zaobírat incidentem z květnového jednání s Janou Peterkovou. K Městskému soudu v Praze k odvolacímu jednání, při kterém byl aktivistce potvrzen dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou, dorazily desítky jejích podporovatelů.
Do místnosti se všichni nevešli. Zítko odmítl přestat živě vysílat přímo z jednací síně, proto byl z jednání vyloučen. A to dav ještě víc rozčílilo. Po skandování různých pokřiků od „Hanba!“ po „Jménem zákona“ se nakonec podporovatelé Peterkové rozhodli do soudní síně vtrhnout. Vysadili při tom dveře z pantů. Soudní senát před davem ze síně utekl.
Justiční stráž se sice dav snažila uklidnit, musela jí ale pomoci přivolaná policie. Na všechny příslušníky pak podporovatelé Peterkové křičeli, že jsou gestapo. „Chráníte největší dobytek, zabíjení a vraždění lidí. Na zvracení mi je,“ křičela například jedna žena na policisty. Vřava se uklidnila až zhruba po hodině, kdy se podporovatelé začali trousit pryč ze soudu.
Přímo na místě byli zadrženi dva muži. Obviněných z výtržnictví, za což jim hrozí až dva roky vězení, je nakonec osm lidí včetně Zítka. Pět obžalovaných je také stíháno pro přečin násilí proti orgánu veřejné moci spáchaný ve spolupachatelství. Jedna osoba je pak obžalovaná z pohrdání soudem.
Pokračování 2 / 8
Zítko a útěk za hranice
Není to ovšem první Zítkův soud. Za šíření poplašné zprávy měl v dubnu stanout před Okresním soudem v Chomutově. Hrozí mu až dvě léta za mřížemi. Mimo jiné třeba v roce 2021 tvrdil, že vakcíny proti covidu vedou k houstnutí krve, což způsobuje potraty u těhotných žen, a dětem se pak správně nevyvíjí mozky.
K soudu ale nedorazil. Místo obhajoby zamířil na Slovensko, kde se před spravedlností skrýval téměř dva měsíce. Slovenští policisté ho zatkli blízko Nitry, údajně se skrýval na chatě svého kamaráda. Prozatím je držen ve vazbě, krajský soud v Nitře má o jeho vydání zpět do Česka rozhodovat na konci července.
Policie také v říjnu Zítka zadržela na dálnici kvůli rychlé jízdě. Hlídka ale zjistila, že je dezinformátor v pátrání kvůli zpronevěře. Podle Seznam Zpráv má jít o případ firmy Tycoon69, Zítko je jednatelem její české pobočky. Firma nabízela investice do neexistujících kryptoměn. Ti, kteří pak přivedli další investory, dostávali odměny.
Pokračování 3 / 8
Jana Peterková a šíření poplašných zpráv
Celá vřava na Městském soudu vznikla kvůli odvolacímu řízení bývalé novinářky Peterkové. Ta byla obžalovaná ze šíření poplašné zprávy v době covidové pandemie. Při živých vysíláních svým sledujícím mimo jiné tvrdila, že NATO zastřelí každého, kdo se odmítne dobrovolně očkovat.
Pravomocně jí za to odvolací soud uložil dvouletou podmínku s tříletou zkušební dobou, proti čemuž se ale odvolala k Nejvyššímu soudu. Ten její dovolání zamítl. Nyní jí ale hrozí tvrdší trest, jelikož státní zástupce na ni podal další žalobu, a to opět kvůli šíření poplašné zprávy.
Peterková totiž na videu na sociálních sítích tvrdila, že pokud se Petr Pavel stane prezidentem, bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. Což se samozřejmě nestalo. Protože je ale v podmínce, hrozí jí jeden rok až pět let za mřížemi.
Pokračování 4 / 8
Tušl, Čermák a Masár versus lékaři
Zatím největší cirkus česká dezinformační scéna opakovaně předváděla na jednáních s Patrikem Tušlem, Tomášem Čermákem a Zdeňkem Masárem. K líčení chodily desítky podporovatelů, kteří na chodbách skandovali různé pokřiky, jednání označovali za politický proces a několikrát je musela rozehnat justiční stráž.
Trojice byla obžalovaná z pronásledování šéfa České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra. Tušl se Kubka snažil zkontaktovat, volal mu do ordinace a čekal před jeho domem, aby mu mohl klást otázky ohledně covidu-19. Několikrát s ním byl i Čermák. Tušl se bránil, že sice se snažil lékaře zkontaktovat, ale nešlo o žádné pronásledování. Na Flegra pak třikrát trojice čekala s dalšími lidmi před jeho domem a křičeli na něj urážky, mimo jiné například „vlasatý orangutane“.
Letos v únoru Tušlovi potvrdil odvolací senát Městského soudu v Praze trest 19 měsíců vězení. Vzhledem k tomu, že to ale nebylo jeho první provinění, v minulosti byl odsouzen mimo jiné také za nenávistné výroky o Ukrajincích či vyhrožování strážníkovi a bývalé partnerce. Dohromady by tak měl strávit ve vězení 25 let. Za výtržnictví pak Masárovi soud pravomocně uložil třináctiměsíční podmínku. Od potrestání Čermáka soud upustil, protože si za podporu a propagaci terorismu v jiném soudním řízení vysloužil 5,5 roku vězení.
Pokračování 5 / 8
Čermákův terorismus
Před pěti a půl roky vězení Čermák utekl do Polska. Skrýval se tam tři měsíce, a přestože po sobě zanechal itinerář s údajnou cestou do Ruska, policisté ho nakonec zadrželi v Lublinu. Pak putoval rovnou do vězení.
Čermákovi za podporu a propagaci terorismu hrozilo až 15 let vězení. Na videích především na Facebooku nabádal své sledující, aby použili všech prostředků proti covidovým opatřením a především pak proti přijetí novely pandemického zákona, včetně násilí proti politikůmči vypálení Senátu.
„Musíme se nastartovat a nakopnout k radikálnímu odboji. Zbavíme se těch vyžranců jednou provždy. Nastolíme si tady vlastní pořádek, vlastní zákony pro všechny,“ říkal Čermák v jednom z videí.
Před soudy se ale nakonec kál. Tvrdil, že jeho nabádání bylo myšleno v nadsázce. Agresivně prý mluvil proto, aby měl větší popularitu a upoutal pozornost. Byl rád, že se výzvy nikdo nechytil. Ani to mu ale od trestu vězení nepomohlo.
Pokračování 6 / 8
Vrabel a jaderné útoky
I organizátor kdysi úspěšných protivládních demonstrací Ladislav Vrabel se nepřekvapivě dopustil šíření poplašné zprávy. Na videu na Facebooku tvrdil, že česká vláda chce zaútočit na Rusko jadernými hlavicemi, což by následně velmoc opětovala nukleárními zbraněmi. Česko jaderné hlavice ale nevlastní.
Vrabel trestní stíhání označil za politické a snahu umlčet opozici. Za to mu Obvodní soud pro Prahu 1 vyměřil čtyřměsíční trest vězení s odkladem na rok a půl. Odvolací senát Městského soudu ale trest zmírnil na desetitisícový peněžitý trest. I to se ale Vrabelovi nelíbilo a podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který ho zamítl. Vrabel tak podal stížnost k Ústavnímu soudu, který o ní zatím nerozhodl.
Pokračování 7 / 8
Jašek s logy wagnerovců
Loni v březnu se Jakub Jašek zúčastnil protivládní demonstrace. To samozřejmě trestné není, pokud by ale nepřišel s nášivkou písmene Z na batohu. Písmeno se symbolem ruské agrese na Ukrajině. Jašek navíc měl na rukávu bundy nášivku s logem žoldnéřské Wagnerovy skupiny.
I přestože se o něj kvůli tomu začali zajímat kriminalisté, logo wagnerovců si oblékl ještě na další květnovou demonstraci. Soud nejprve uložil Jaškovi podmínku, peněžitý trest a roční zákaz pobytu v Praze, který stejně nerespektoval, protože se objevil na několika akcích v metropoli. Odvolací senát ale loni v létě rozsudek zrušil a vrátil případ policii k došetření.
Jašek sice vinu odmítal, nakonec letos v únoru přijal dohodu o vině a trestu za veřejné schvalování válečných zločinů. Dostal tak souhrnný trest šesti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let a šesti měsíců. Rok se také nemůže ukázat na sportovních či kulturních akcích a veřejných politických shromážděních v Praze. Dvě nášivky wagnerovců mu také propadly.
Pokračování 8 / 8
Popelkův boj proti vlajce
Na loňské březnové demonstraci Jaroslav Popelka u Národního muzea vyzýval dav demonstrujících ke stržení ukrajinské vlajky připevněné na budově. Rozohněný dav skandoval „sundejte tu vlajku, nebo ji sundáme sami“ a někteří se dostávali do potyček se zasahujícími policisty. Ti nakonec zajistili 18 lidí.
Popelka za podněcování k výtržnictví dostal čtyřměsíční trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na 1,5 roku a zákaz vstupu na území Prahy. Vinu odmítal, naopak se u soudů vyjadřoval, že ukrajinská vlajka je urážkou a projev podpory „fašistického režimu“.
Samotné stržení vlajky trestné není, podle soudu si ale musel Popelka být vědom, že jinak než násilím toho nedocílí. Dav se skutečně do budovy muzea pokusil vniknout. Popelka navíc je na ukrajinské vlajky vysazený, loni v červenci vyfasoval podmínku za to, že poslal Národnímu muzeu dopis, ve kterém žádal o odstranění vlajky, jinak se na budovu bude střílet zápalnými střelami.
Při jednom soudním řízení byl také zproštěn obžaloby. Na stovky e-mailových adres poslal výzvu k „defenestraci UK vlajek“, ve které nabádal lidi, aby se dostavili k budovám s ukrajinskými vlajkami s tyčemi s háky či žebříky a vlajky strhli. Soudce jeho chování označil za tragikomické a trapné, ale nikoli protiprávní. Aktivista ale bude nakonec muset do vězení na dva měsíce, protože právě zákaz pobytu na území Prahy porušil.
