Hledání ztracených: Ročně zmizí tisíce lidí. Co je klíčové pro to, aby se našli včas a jak pomůže aplikace?
Víc než osmnáct tisíc hledaných osob a přes tři tisíce pohřešovaných. To je roční bilance počtu lidí, po nichž policie z různých důvodů pátrá. S hledáním ztracených ze zranitelných skupin už nějaký čas pomáhá mobilní aplikace ECHO, díky které se už od počátku do pátrání může zapojit i veřejnost. Ta se teď rozšiřuje a kromě dětí v ohrožení od léta zobrazuje i zmizelé seniory. Systém začali také využívat i strážníci. Cílem je posílit síť, a pomoci při pátrání po ztracených lidech. Co je při jejich hledání klíčové a mohou kriminalistům pomoci i další technologie, jako umělá inteligence?
Únor 2024. Policie hledá seniorku z Olomouce. Odešla z domova, příbuzným nedala žádnou zprávu a nešlo ji kontaktovat. Rodina se kvůli jejímu zdravotnímu stavu bojí o její zdraví a život. Týden poté policie odvolává pátrání. Ženu našli utonulou v řece Moravě. Pár dnů nato je vyhlášeno další pátrání. Osmaosmdesátiletý muž z Chrudimska se ztratil cestou na nákup a neměl u sebe telefon. Policisté ho našli ještě tentýž den později večer v pořádku u Hlinska.
Jen během prvních měsíců roku bylo vyhlášeno hned několik pátrání po ztracených – v březnu například po 15leté dívce z Čelákovic ve špatném psychickém stavu, jež nedorazila domů a měla nedostupný telefon. Ta se po pár dnech sama přihlásila policii. V dubnu byl jedním z hledaných i devětasedmdesátiletý senior z Chrudimska, kterého policie po rozsáhlé akci desítek policistů s pomocí hasičů a dobrovolníků našla živého v lese. Ztraceného dvanáctiletého chlapce z Ústecka v květnu zase rychle našli hlavně díky pomoci občanů.
I když policie hledá ročně tisíce pohřešovaných, veřejnost prosí o pomoc v mimořádných případech, kdy mohou být ztracení v ohrožení života. V rámci takzvaného Národního koordinačního mechanismu pátrání po osobách v ohrožení. Letos zatím takto vyhlásili policisté 16krát dítě v ohrožení, v jednom případě už našli dítě mrtvé.
K tomu pátrali po sedmi ohrožených seniorech, jeden byl nalezen po smrti, u jiného zemřelého se ještě zjišťuje totožnost. Vloni z 29 případů dětí v ohrožení všechny nalezli v pořádku. Rok předtím ze 24 mimořádných pátrání jeden případ skončil tragicky. Šlo o medializovaný případ, kdy v Krkonoších zabila žena syna i sebe. Důvodů, proč děti a senioři mizí, je hned několik. U dětí podle policie převládají sebevražedné sklony, u seniorů jde často o zmatené lidi trpící demencí.
HLEDANÍ A POHŘEŠOVANÍ
Celkově se ale každoročně v Česku hledá lidí mnohem víc. „Pátráme po hledaných osobách, u nichž pro to máme nějaký právní podklad. Například je třeba je umístit do výkonu trestu odnětí svobody, je na to souhlas se zadržením nebo příkaz k zatčení. A pokud jde o ztracené osoby, tak to se bavíme právě o pohřešovaných lidech. Statistiky ale zahrnují jen případy, které se dostanou do systému vyhlášeného pátrání. Ztracení, jež se podaří najít v horizontu hodin, se tam nepromítnou,“ popisuje vedoucí odboru pátrání Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezídia David Janda.
Podle dat je ze tří tisíců pohřešovaných ročně na 1400 dětí. Z poloviny jde o děti mladší patnácti let. „Druhá polovina jsou mladiství od 15 do 18, u kterých jde hlavně o útěky. Svěřenců z různých dětských domovů, ze zařízení výchovné péče a podobně. Děti a senioři každopádně mezi pohřešovanými dominují. Jsou to zranitelnější a nejrizikovější skupiny z hlediska úspěšnosti pátrání. U seniorů je ještě oproti dítěti šance na nalezení o něco nižší, protože všímavost vůči seniorům je obecně nižší. Když budete mít bezprizorné dítě, jež se někde bude pohybovat, tak se ho pravděpodobně někdo zeptá, kde má maminku, jestli se mu něco stalo. Za seniorem, který sám sedí na lavičce, jen tak někdo nepřijde. Není to pro okolí tak rozpoznatelné. I proto byli také senioři zařazeni do Národního koordinačního mechanismu pátrání po ohrožených osobách,“ popisuje kriminalista.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
