Kubistické stavby jsou česká slepá ulička architektury. Přijíždí je ale obdivovat turisté z celého světa

Do tajů kubismu v Praze mě kdysi zasvětil Milan Knížák. Zavedl mě k domům na Rašínově nábřeží, do Legiobanky, pozval mě i ke znovuotevření Grand Café Orient v prvním patře domu U Černé Matky Boží na Starém Městě. To byly důvody, proč jsem ho požádal, aby můj článek na téma kubismus v architektuře glosoval. 

Jak to vlastně začalo?

Za první kubistické dílo bývá označován Picassův velkoformátový obraz Avignonské slečny (1907), který je současně považován za ­první opravdovou malbu dvacátého století. Znázorňuje prostitutky, jejichž těla jsou deformována do geometrických tvarů.

Neobvyklé pojetí zaujalo Picassova francouzského kolegu Georgese Braqua natolik, že začal malovat v podobném duchu – jako by se na objekt díval z více úhlů současně. Takže za vznikem nového směru ve výtvarném umění stáli vlastně jen dva lidé.

Výraz „cube“ (kostka) poprvé použil francouzský kritik ­Louis Vauxcelles při popisu Braquova plátna na výstavě v Kahnweilerově galerii. Následujícího roku mluvil o „bizarres cubiques“ při popisu jeho obrazu, který byl podle něj poset „bizarními kostičkami“. Trochu dehonestující název se rychle ujal, což oba malíře nijak nepotěšilo. „V oblasti umění znamenal příchod kubismu velkou formální změnu. Všechny dosavadní -ismy byly hodně závislé na realitě. Kubis­mus vykročil jiným směrem,“ poznamenává k tomu Milan Knížák. 

Podporovatelem nového směru v českých zemích byl především historik umění a jeho sběratel Vincenc Kramář, který přivezl z Paříže řadu děl Picassa a jeho souputníků, podporoval mladé české umělce a s Emilem Fillou formuloval zásady kubismu u nás. Filla viděl v kubismu nové vnímání světa. To brzy proniklo z malířství a sochařství do nejrůznějších odvětví umění, včetně architektury. A zejména té české. „Proč se prosadil kubismus v architektuře hlavně u nás? Nejenom v architektuře. Kubismus české tvůrce natolik zaujal, že z něho chtěli vytvořit nový životní styl. Jsme asi formotvorní, nepřicházíme s novými objevy, ale podněty dovedeme důsledně realizovat,“ uvažuje Milan Knížák.