Ve Švédsku kouří jen sedm procent lidí a je zde menší výskyt rakoviny plic. Může za to snus?
Ve Švédsku moc kuřáků nepotkáte. Podle průzkumu Eurobarometr kouří v této skandinávské zemi pouze 7 procent lidí, průměr Evropské unie je přitom 24 procent a v Česku to je přes 20 procent dospělé populace. Ve Švédsku je také menší výskyt nových případů rakoviny plic než jinde v EU. Samotní Švédové i někteří odborníci to přičítají užívání snusu, tradičního netabákového i tabákového výrobku, který se dnes většinou užívá v sáčcích, ty se vkládají mezi ret a dáseň. Reflex ve Stockholmu zkoumal, jak to se snusem vlastně je.
Restauraci Hantverket na ulici Sturegatan najdete ve švédské metropoli Stockholmu jen kousíček od elegantního parku Humlegården. Podnik je velmi populární, večer má neustále obsazeno, protože tu nabízejí výbornou švédskou kuchyni v poutavém moderním pojetí a k tomu vymýšlejí originální míchané nápoje. Podobně jako jinde v této skandinávské zemi se ani zde samozřejmě nekouří, zákaz pro milovníky cigaret byl v barech a restauracích přijat už v květnu 2005. Na rozdíl od Česka zde ovšem ani nikdo nepostává u hospody s cigaretou v ruce.
Někteří hosté restaurace si přesto užívají nikotinového opojení. Nikoho tím neobtěžují, nic nebylo cítit, a dokonce se ani nemuseli zvednout od stolu. Mohl za to ve Švédsku velmi oblíbený snus. Tabákový i netabákový výrobek, který se dnes převážně užívá v sáčcích. Strčíte si ho mezi dáseň a horní ret a účinek se dostaví za krátkou chvilku. Mezitím sedíte v nekuřácké restauraci…
Proč ta láska
Při povrchnějším pohledu je snus jen něčím dalším, co přispívá k nějakému zlozvyku. Ovšem ve Švédsku je to fenomén na úrovni instituce. Má i vlastní muzeum. Když se Čecha zeptáte, co známého si v případě této skandinávské země vybaví, většina lidí odpoví, že Ikeu, švédský stůl či švédský hokej. Pro Švédy je ale jedním ze symbolů země snus.
„Se Švédskem je neodmyslitelně spjatý po staletí, poprvé tu byl pojmenován už v roce 1637. Prošel různými vlnami popularity, po první světové válce ho začaly vytlačovat klasické cigarety, ale on se v plné parádě vrátil v posledních dvaceti letech,“ říká mi ve Stockholmu Patrik Hildingsson, viceprezident pro komunikaci a veřejné záležitosti z firmy Swedish Match, která byla založena v roce 1915 a od konce roku 2022 patří společnosti Philip Morris International. Vizí Swedish Match je „svět bez cigaret“ a snus prodává v mnoha zemích i díky rostoucí popularitě netabákové verze, kterou představují zejména nikotinové sáčky, z kterých je nejznámější značka Zyn. Pan Hildingsson napsal s kolegy o dějinách snusu knihu, přednáší o něm po světě a mohli bychom ho označit za sommeliera tohoto výrobku. Když popisuje, jak to funguje, dává si pod ret při rozhovoru pro Reflex opakovaně svůj oblíbený nikotinový sáček.
Co to je snus?
Slovo snus je odvozeno ze švédského výrazu „snusa“, což znamená čichat nebo šňupat. Předně, byl to vždy bezdýmný výrobek. Zpočátku se vyráběl ručně. Švédští farmáři jej začali vyrábět mletím tabákových listů a jejich smícháním s vodou a solí. Tato směs byla poté tvarována do malých porcí, které bylo možné snadno umístit do pusy. Pozoruhodné je, že švédští producenti při jeho výrobě o hodně předběhli dobu, protože už dávno začali experimentovat s různými příchutěmi a přísadami s cílem zlepšit chuť a zážitek z používání snusu. Do tabákové směsi začali přidávat různé bylinky a koření, čímž vytvářeli výrazné příchutě, které oslovovaly různé lidi. Vlastně to, co se dělá i dnes. Jedním z klíčových faktorů přispívajících k úspěchu snusu je pohodlí při jeho užívání. Na rozdíl od jiných forem tabáku, jako jsou cigarety nebo doutníky, lze snus používat diskrétně, není to prostě tolik viditelné. Dokonce můžete být u toho neviditelní.
Velký převrat pro uživatele představoval rok 1967, kdy se objevila menší kulatá plechovka, která začala nahrazovat oválné nádobky a další významnou změnou bylo zahájení výroby netabákových značek.
Snus se dnes prodává v krabičkách ve tvaru menšího hokejového puku, která je recyklovatelná a sáčky nemusíte plivat jako barbar na zem, dají se po spotřebování uložit pod víčko horní části. Je to pevné, strčíte to do kapsy a můžete používat i v kině či divadle. Na krabičkách nejsou obvyklé nápisy o tom, že „brzy zemřete“, jaké vidíme na cigaretách. Na tabákovém snusu (nejznámější je značka General) stojí: Tento tabákový výrobek je zdraví škodlivý a návykový. Na netabákovém, který je spojený hlavně se značkou nikotinových sáčků Zyn, je konstatování: Tento výrobek obsahuje nikotin, který je vysoce návykovou látkou.
Podle mnoha odborníků snus vede ke snižování počtu kuřáků a má menší dopady na zdraví lidí. Ve Švédsku je momentálně jen 7 procent denních kuřáků, což je nejnižší číslo v Evropě. A je to třikrát méně než průměr v EU. Je tu i nejméně nemocných s rakovinou plic.
Jak to funguje
Stockholm je ploché město plné zeleně, úhledných domů a vodních ploch. Co tu na rozdíl od jiných evropských měst ale prakticky nevidíte, jsou kuřáci. Typický obláček cigaretového dýmu zahlédnete skutečně jen sporadicky. Stejně jako nejsou prakticky vidět popelníky. Je zde i méně uživatelů elektronických cigaret nebo zařízení na zahřívaný tabák. Králem je snus.
Jak připomněla v dubnu agentura AP, malý výrobek společnosti Philip Morris International s názvem Zyn se dostal v poslední době na titulní stránky novin a zpravodajských webů a vyvolal velkou debatu o této alternativě pro kuřáky, a to zejména kvůli tomu, zda je méně rizikový než jiné výrobky tabákového průmyslu. Přitom on sám tabák neobsahuje. Hovoří se o něm i proto, že se stal nejrychleji rostoucím segmentem tabákového průmyslu, který se již desítky let snaží nahradit klesající prodeje cigaret. Zyn je perorální sáček, jenž obsahuje nikotinový prášek a příchutě, jako je máta, káva nebo citrusy. A přestože v něm není tabák, například americké regulační orgány ho stále považují za tabákový výrobek.
U toho upozorněme, že všechny tabákové výrobky s sebou nesou vážná zdravotní rizika. Cigarety jsou obecně považovány za nejškodlivější, protože zvyšují pravděpodobnost vzniku rakoviny, srdečních onemocnění a plicních problémů. V posledních zhruba deseti letech však zdravotnické regulační orgány začaly pomalu uznávat různou míru škodlivosti různých tabákových výrobků. K tomu se přidali i někteří vědci. V roce 2019 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který má velmi přísná pravidla hodnocení, po podrobném zkoumání umožnil, aby mohl být snus na americkém trhu označován jako produkt s modifikovaným rizikem a mohl by ulevit kuřákům, kteří na něj přejdou. Jenže v Evropské unii je snus od roku 1992 zakázaný. Švédsko si při svém vstupu o tři roky později ovšem vyjednalo výjimku. Bez ní by do EU podle všeho nevstoupilo.
„Snus ale není jenom součástí naší historie, jde s dobou. Studie například prokázaly ve Švédsku nižší výskyt rakoviny plic a souvisejících onemocnění ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, kde je kouření rozšířenější,“ připomíná ve Stockholmu Patrik Hildingsson.
Když se ve švédské metropoli zeptáte uživatelů snusu, co si o tom myslí, většina z nich nepochybuje, že cigarety jsou daleko škodlivější. „Přešla jsem před lety na nikotinové sáčky kvůli zdravotním rizikům, ale i proto, že cigareta dnes snižuje váš sociální status ve společnosti,“ říká třicetiletá Kerstin Borgströmová, která si kupuje v centru švédské metropole pět krabiček snusu.
Abychom byli objektivní, Swedish Match, nejznámější výrobce snusu, sleduje u změny přístupu ke kouření i své vlastní cíle. To je logické. Nevybočuje ale nijak z obecně přijatého konsensu, že kouření cigaret je škodlivé a je potřeba ho ze zdravotních důvodů omezit. Jenže podle dostupných údajů například v Česku jen čtyři procenta dospělých kuřáků skutečně se svou neřestí dokáže přestat. „Co když mnoho lidí chce přestat kouřit, ale z různých důvodů se jim to nedaří? Pak je vhodnější použít alternativy, které jsou zdravotně méně škodlivé,“ říká Patrik Hildingsson.
Co říkají čísla
Některé věci kolem snusu zůstávají v kategorii tvrzení proti tvrzení, podívejme se ale na některá čísla, jež nikdo nezpochybňuje. Zda je připsat konkrétně užívání snusu, nebo obecně životnímu stylu ve Švédsku, nebo kombinaci obojího, ať posoudí každý sám.
Od počátku 70. let minulého století se ve Švédsku počet uživatelů snusu zvyšuje a počet kuřáků klesá. Kuřáků bylo v roce 1970 u mužské populace 42 procent, dnes jen kolem sedmi procent. Druhý nejmenší počet kuřáků u mužů v Evropské unii vykazuje Nizozemsko (kolem 11 procent), dále Dánsko a Finsko (zhruba 15 procent). Menší počet kuřáků je i ve Velké Británii, kde úřady podporují alternativy. V mnoha zemích EU je ale několikanásobný počet kuřáků než ve Švédsku. V Česku přes dvacet procent a v Bulharsku dokonce 37 procent.
Když jsme zmínili životní styl, k cigaretám přistupují ve Švédsku opatrněji i sami kuřáci, polovina z nich vykouří denně jen pět či méně cigaret, ve zbylých zemích EU si naopak 84 procent kuřáků dá více než pět cigaret za den.
Co je ale nejdůležitější, ve Švédsku klesá počet nemocí souvisejících s tabákem, včetně rakoviny plic a ústní dutiny. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v této skandinávské zemi zemře v důsledku různých nemoci, ke kterým přispěl i tabák, 10 procent lidí ročně. V Česku kolem 20 procent a v USA 23 procent.
V letech 1980 až 2020 (data se týkají počtu mužů ročně na 100 000 obyvatel) se výskyt rakoviny plic ve Švédsku snížil ze 42 na 21 případů. Průměr v EU je skoro padesát případů. Argumentem kritiky užívání snusu je, že způsobuje více rakoviny ústní dutiny a hrtanu. Jenže ve Švédsku jsou v obou případech i v tomto segmentu čísla poloviční ve srovnání se zbytkem EU. Čemu ho tedy připsat? „Ovlivňuje to jak životní styl, ale také to, že snus prostě není tolik rizikový jako cigarety,“ dodává Patrik Hildingsson.
Švédové mezitím přenesli boj o snus i do evropské politické roviny. Když se projednával Evropský plán boje proti rakovině, zahrnoval i zvýšení spotřební daně z tabáku a souvisejících výrobků. Největší švédský deník Aftonbladet zveřejnil v listopadu 2022 článek, v němž tvrdil, že to tvrdě dopadne i na snus. Tato zpráva vyvolala ve Švédsku poprask a mnoho lidí na sítích vyhrožovalo „swexitem“, tedy vystoupením Švédska z EU. Den po zveřejnění článku vystoupila ministryně financí Elisabeth Svantessonová, aby tento „nerozumný návrh“ odsoudila, a slíbila, že se „postaví za snus“. Ten příběh ovšem nebyl pravdivý, protože na snus má Švédsko daňovou výjimku a určuje si podmínky samo. Ukazuje to ale na zcela speciální přístup Švédů k tomuto výrobku. Ostatně více než polovina největších světových výrobců populárních nikotinových sáčků má švédský původ. Zřejmě i proto se ve funkci končící švédská eurokomisařka pro vnitřní trh Ylva Johanssonová nechala před časem slyšet, že používá snus, „jako by to byl balíček mentolových bonbónů“, a premiér Ulf Kristersson při jednom jednání v Bruselu prohlásil, že když užíval snus, tak dával přednost značce Göteborgs Rapé.
Co dál?
Švédská vláda si už před lety stanovila hodně vysoký cíl – aby se země v roce 2025 stala „nekuřáckou“. Přesněji to definovala jako stav, kdy kouří méně než pět procent populace. Není jisté, zda se to příští rok podaří splnit, ale změny tímto směrem jsou patrné. A mnoho Švédů se domnívá, že se na tomto vývoji podílí významně snus.
Evropská komise má zase v plánu boje proti rakovině jako jednu z priorit „zajistit, aby do roku 2040 kouřilo méně než pět procent obyvatel členských států“. Komise chce na to jít pomocí tvrdších zákazů, dalších regulací a neustálým zvyšováním daní. Švédský koncept spíše sází na alternativy ke kouření a k plánům komise je dnes paradoxně zdaleka nejblíž právě Švédsko. A pokud bude v nastoupeném trendu dál pokračovat, bude mít před ostatními zeměmi EU náskok několika desetiletí.
Ještě nedávno byla představa o nějaké evropské zemi bez klasických cigaret na úrovni sci-fi. Švédsko má ale k tomu nakročeno. Projděte se Stockholmem a uvidíte.
