Krize praktiků: Milión Čechů nemá svého lékaře, ti zase bojují o peníze. Podaří se odvrátit stávku?
Zoufalé hledání doktora, nápor pacientů bez zajištěné péče a k tomu spory o peníze a podmínky lékařů. Primární péče na řadě míst v Česku běží v nouzovém režimu. Na Chebsku kvůli kritickému nedostatku dětských lékařů rodiče bojují o každé místo v ordinaci bez ohledu na vzdálenost, město Aš dokonce zvažovalo obrátit se na soud, aby rozhodl, kdo má zajistit péči, když se ani pojišťovnám dlouho nedaří lékaře sehnat. Na řadě míst se má situace ještě zhoršovat. Praktičtí lékaři k tomu navíc kvůli výši úhrad hrozili stávkou. Tu se sice podařilo odvrátit, jak ale odvrátit ještě větší krizi, která hrozí? A jak se žije v místě, kde je lékařská péče nedostatkovou službou?
Kdysi to bývalo bohaté město plné úspěšných německých podnikatelů, dnes, podobně jako řada dalších míst na území bývalých Sudet, bojuje Aš na Chebsku se socioekonomickými problémy. Dvanáctitisícové město v pohraničí trápí už několik let odliv místních za prací do Německa, nedostatek kvalifikovaných učitelů a taky problém se sháněním lékařů. Prosperitu minulosti na mnoha místech města už připomínají snad jen předválečné vily bývalých německých obyvatel. A v jedné z nich, vile ašského továrníka Christofera Fischera, sídlí jediná ordinace dětského lékaře, která je tu v plném provozu. Právě problém s lékaři tu totiž na jaře vygradoval do krize, jež dosud neměla obdoby. Dříve tu byli čtyři, později dva, letos na jaře tu zůstal pediatr Mohamed Al-Rabahi sám. Druhá lékařka se totiž náhle rozhodla skončit.
„Najednou se 900 rodičů ocitlo bez lékaře pro své děti. Hledali pediatra v Chebu, Sokolově a okolí, jenže ani v dojezdovém limitu pediatři nejsou nebo mají plno. Někteří lidé se zaregistrovali dokonce až v Plzni nebo ještě dál. I tak tu zůstalo na 700 dětí, které pediatra neměly. Měli jsme desítky jednání se zdravotními pojišťovnami, s nemocnicemi. Dohodla se určitá mobilní pohotovost v chebské nemocnici, kde byla kvůli tomu posílena pohotovost o lékaře a zdravotníky. V případě novorozenců jsme se dohodli s panem doktorem Rabahim, aby je vzal a zvýšil počet dětí, o něž se stará,“ popisuje starosta Aše Vítězslav Kokoř (ANO) krizi na začátku léta. Někteří rodiče tak začali jezdit za lékařem pro své děti i dál, než je státem garantovaná dostupnost praktického lékaře 35 minut autem. Mnozí auto ani nemají. Katastrofa a zoufalost, popisují stav dostupnosti zdravotní péče v regionu rodiče, se kterými se potkáváme u místního hřiště.
KRIZE PÉČE NA CHEBSKU
„Já mám čtyři děti, z toho už dvě dospělé, dvě malé. My jezdíme k lékaři do Františkových Lázní, ale hodně kamarádek kolem mě lékaře pro děti nemá. Pro nás to není takový problém dojet těch zhruba dvacet kilometrů autem, ale pro maminky samoživitelky, co nemají auto, je to problém. Vím, že nějaká maminka jezdí i do Plzně. Je pohotovost v Chebu, ale jen určité hodiny. Dostupnost zdravotní péče je tu katastrofální,“ říká Jitka Kubincová.
„Mým dětem jsou dva a čtyři roky. Chodili jsme k paní doktorce, která odešla, a potom to byl mazec. Ale nakonec jsme našli pana doktora v Chebu. Jsme pojízdní, máme auto a jsem ráda, že nemusíme do Plzně a dál,“ popisuje paní Jana. A problém není jen v Aši. Na jaře skončila i lékařka v Lubech a město je teď úplně bez ordinace. „Sehnat doktora bylo hrozné. Cheb a celé okolí, všude plno. My jsme sehnali místo v ordinaci pro děti jen díky známým, jsou nakonec ve Skalné. A my dospělí zase jezdíme do Plesné. Ale třeba staří lidé mají problém se tam dostat. Nejsme tak malé město, aby tu nebyl lékař. Ještěže jsou děti aspoň teď zdravé,“ říká Simona Pavlasová, jež v Lubech žije.
V Aši nakonec sehnali posilu, od září tam jezdí nová lékařka, ovšem jen na pár hodin dva dny v týdnu. Podle starosty je to i tak pro město velká pomoc, není to ale dlouhodobé řešení. „Já mám svou praxi v Bílině u Teplic. S ordinací v Aši to byl asi osud. Pocházím z Chebu a na jaře jsem byla na srazu spolužáků z gymnázia a dozvěděla se o té situaci. Potom mi volal pan starosta Aše, ať se přijedu podívat. Je to kraj, kde jsem vyrůstala, a když jsem viděla, jaká je tady situace, tak jsem chtěla pomoct,“ popisuje pediatrička Martina Feninová.
Vzhledem k omezené ordinační době ale může pacientům pomáhat jen částečně, zejména s plánovanými kontrolami. „Uděláme prevenci, očkování, ty tři dny holt musejí zvládnout sami nebo jet na pohotovost,“ říká.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!