Válka o Železniční most vrcholí. Složitou dopravní situaci v Praze umocňuje šlendrián i neustálé spory
Před vznikem měla Praha na svém dnešním katastrálním území podle různých zdrojů pět až šest brodů. Dnes se rozpadá Železniční most pod Vyšehradem a Janákův Libeňský most to už má za sebou. Včetně těchhle dvou má metropole dvacet mostů a lávek vedoucích přes celé koryto Vltavy, šest přívozů a jeden silniční tunel vedoucí pod Vltavou. A to je stále málo.
Začátkem roku 2026 chystá Praha otevření jedenadvacátého mostu – Dvoreckého. V únoru má být vyhlášen vítězný návrh na realizaci toužebně očekávaného Suchdolského mostu, který se stane součástí Pražského okruhu. Ale vítězství to není. I když by měl být postaven „už“ v roce 2030, kvůli své osmdesátimetrové výšce oblast Troje a Podbaby neobslouží, a tak se tam budeme dostávat přívozem minimálně dalších dvanáct až patnáct let. Nyní aktuálně hrozí, že kvůli sporům o podobu Železničního mostu mezi Výtoní a Smíchovem bude přerušeno klíčové železniční spojení. A to nemluvíme o výstavbě repliky Janákova Libeňského mostu a souvisejícím tramvajovém vedení mezi Libní a Holešovicemi: obojí se odkládá nejdříve na rok 2029.
Zvláštní situace. Až se nabízí zlidovělé rčení Kde soudruzi udělali chybu? Na konci první čtvrtiny 21. století má Praha kromě tras metra pod korytem Vltavy jen jeden silniční tunel v rámci komplexu Blanka. Pro silniční dopravu zvolila mosty, a tak další zvažovaný tunel, ten pro příměstskou železniční dopravu mezi Smíchovem a Novým Městem, dle výhledů vznikne až začátkem druhé poloviny tohoto století.
Fakt, že se za pětatřicet let od roku 1989 na území Prahy postavily čtyři nové mosty a lávky přes celé koryto řeky Vltavy, jeden – Dvorecký – se staví a některé se zrekonstruovaly (včetně nejstarších Karlova mostu a Negrelliho viaduktu), není žádný rokenrol. Po pádu Trojské lávky v roce 2017 nastala horečná revize existujících mostů a nepřekvapivě se zjistilo, že mnoho jich je ve špatném stavu. Pětku až šestku na škále do sedmi „vyfasovaly“ Palackého, Karlův, Hlávkův a Libeňský, který dokonce od letošního ledna zůstává uzavřený. Sedmičkou, která znamená havarijní stav, byl už tehdy označen Železniční most pod Vyšehradskou skálou. Je vlastně s podivem, že po něm vlakové soupravy, byť v omezeném provozu, pořád jezdí: vždyť jeho životnost byla v roce 2018 odhadována na pět let!
Trocha historie
Příběh Železničního mostu na Výtoni – u kterého hrozí, že bude dalším zneprovozněným v řadě – a obecně celého klíčového severojižního železničního spojení napříč Prahou připomíná zmršenou magistrálu, jež v 70. letech odřízla Vinohrady od zbytku města. Divoká privatizace státem vlastněných obřích rozvojových pozemků spravovaných Československými, respektive Českými drahami zaměstnala lobbistické skupiny a vládnoucí garnitury natolik, že v některých místech pozapomněly na rozvoj železniční infrastruktury v hlavním městě.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
