
Jak žil Jan Masaryk? Byt v Černínském paláci je příkladem luxusu první republiky, v koupelně ale vládne tíživá atmosféra
Soukromý byt Jana Masaryka v Černínském paláci ministerstvo zahraničí stále zachovává, zejména pro reprezentativní účely. I když se většina původního vybavení nezachovala, pracovníci resortu se snaží prostory aranžovat co nejvěrněji podle dobových fotografií. Bytem nás provedl antropolog Ivan Dubovický z oddělení koordinace se zastupitelskými úřady ministerstva zahraničních věcí.
Byt se nachází ve druhém patře Černínského paláce, kde v přijímací hale stojí piano, na které Masaryk hrával. „Masaryk v Praze neměl vlastní bydlení a kvůli svému bohémskému životu nechtěl bydlet se svou sestrou,“ přiblížil Dubovický. Někdejší ministr zahraničí v bytě žil od roku 1945 do své smrti v roce 1948.
Z přijímací haly návštěvníky přivítá působivá pracovna. Ta je nejvíce zachovaná, v knihovně jsou Masarykovy původní knihy či zdobené hodiny a busta, kterými pokoj sám někdejší ministr vybavil. Následuje pak soukromá část bytu, která je rozdělená na dámskou a pánskou část. „Masaryk byl v té době již rozvedený, takže oficiálně tu bydlel sám,“ podotkl Dubovický.
V dámské části je salonek s původními tapiseriemi, menší jídelna, kterou k některým jednáním rád využíval bývalý ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier, a ložnice. Následuje dámská koupelna, která se za celé roky nezměnila, zachovány jsou i původní kohoutky. Z oken bytu je nádherný výhled na panorama Prahy.
V pánské části je pak velká ložnice, v níž Masaryk trávil spoustu času. I když z původního vybavení je zachováno pouze rádio a jeden obraz, pracovníci ministerstva se snaží zachovat autentičnost bytu podle dobových fotografií. Byt celkově vyzařuje luxus první republiky.
Poslední místností je pánská koupelna, která svým vybavením kopíruje tu dámskou. Vévodí jí ale nechvalně proslulé okno, pod kterým bylo mrtvé tělo ministra zahraničí brzy ráno 10. března 1948 nalezeno. Ve světle těchto událostí na návštěvníka především v této místnosti dopadá tíživá atmosféra.
„Masaryk rád sedával na parapetu okna, chladil se tam, jelikož v paláci nebyla klimatizace. Jsou badatelé, kteří se domnívají, že je možné, že kvůli tomu vypadl,“ podotkl Dubovický. Na nádvoří zhruba v místech, kde bylo tělo politika nalezeno, je pak zasazena připomínková plaketa.
V lednu tohoto roku se policie opět začala smrtí Jana Masaryka zabývat. Ke znovuotevření případu přispělo objevení nových diplomatických a zpravodajských dokumentů z USA, Velké Británie a Francie. Policejní útvar Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu případ prověřuje kvůli podezření ze spáchání vraždy.