Bruslení na Lipně: Reportáž z mrazivého ráje bruslařů. Vyměňte stadiony za ledovou magistrálu!
„Vůbec to nevypadá, že je –15, že?“ Přítel se usměje a prohlíží si z tepla vyhřátého auta sluncem zalitý obzor. Modrá obloha a nezasněžená zelená pole opravdu o nebývale mrazivém počasí, které zastavuje vlaky a komplikuje život celé Evropě, mnoho nenapovídají. Mráz má však i jisté výhody, jichž lze využít – můžete například vyměnit bruslení v neútulných zimních stadionech za vyjížďku po zamrzlé tůni či rybníku. Nebo přehradě. Královnou a jedním z nejkouzelnějších míst, kde se momentálně dá využít rozmaru počasí, aniž byste na něj nadávali, je Lipenská přehrada.
Lipno nad Vltavou je takové malé české přímořské letovisko. Je známé svými rozmanitými způsoby využití – od letního koupání a poflakování na pláži nebo plavbách po nádrži až po cyklovýlety v malebném okolí. Lipno nad Vltavou je také typické zástavbou vkusných apartmánů, které vypadají jako řadové domky. Citlivě vytvořená luxusní vesnička je dílem Holanďanů, kteří si místo oblíbili a kteří jej obývají jako svůj druhý domov. I díky této zástavbě a množství turistů si místo získalo pověst sympatické destinace.
Na frymburském náměstí, odkud je možné se dostat k prvnímu nástupišti na obří ledovou dráhu, můžete v klidu zaparkovat. Za kostelíkem, dominantou městysu Frymburk, se dáte směrem k přístavu, který vás dovede až k Lipenské přehradě. Na nástupištích na ledové ploše jsou navíc za dvacet korun ochotní vám pohlídat boty, ba co víc, jsou tam dva stánky s teplým čajem a polévkou. Nad hlavou svítí sluneční paprsky, kontrastující s všeobjímajícím chladem, okolo vás je ticho, které ruší jenom skřípění bruslí o ledovou plochu. Příjemný kontrast vůči často rušivé hudbě na zimních stadionech.
Zima vám nebude ani v mrazech
Na svého spolubruslaře jsem se podívala s určitou nedůvěrou, když se oblékal do tenké bundy, v níž obyčejně běhá. Teplota ukazovala při nástupu na ledovou plochu –13 stupňů. Já navlečená v zimní bundě a palčákových rukavicích jsem si připadala o dost lépe vybavená. Jenže opak byl pravdou – pokud jedete svižněji a zvlášť proti mrazivému štiplavému větru, zapotíte se mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát, a začnete svlékat zbytečné množství vrstev, do kterých jste navlečení.
Z počátečního pocitu, že ten telefon za žádných okolností nevytáhnu z kapsy (protože tu rukavici nezvládnu sundat ani na vteřinu) a tu ledovou nádheru si prostě nevyfotím, naštěstí sešlo, protože v palčákových rukavicích bylo najednou až neuvěřitelné horko. Po zhruba pátém ujetém kilometru už vám prostě přestane být zima, což je další bonusový faktor bruslařského zážitku. A co víc: s každým dalším ujetým kilometrem si uvědomujete, že na stadion vás už nikdo nedostane. Bruslit při pohledu na zamrzlou a zdánlivě nekonečnou ledovou plochu je jednoduše kouzelné.
Silný led
Na zamrzlém Lipně můžete momentálně bruslit na různých stanovištích, která zatím dohromady nejsou (a zřejmě ani nebudou) propojená. I přes nízké teploty totiž led nedosahuje v některých místech potřebných 18 centimetrů. Nově jde ale kromě ledové magistrály, kterou v noci upravují rolby, využít i hromadného bruslení, protože na většině míst už naopak potřebných 18 centimetrů je. Ještě před několika dny bruslaře lehce vyděsila reportáž České televize, která upozornila, že led je v některých místech stále příliš tenký. To se teď ale změnilo, protože počasí ve svých ledových otěžích stále nepolevuje.
Bruslení na Lipně je kromě samotného silného zážitku také velkou raritou. Ne každý rok se tu dá bruslit v takovém rozsahu – zimy jsou zpravidla příliš mírné. Navíc je příjemné, že s rozšiřujícími se možnostmi ledové magistrály se každý nový návštěvník plochy sympaticky rozptýlí, takže získáváte chvílemi pocit, že je magistrála jenom a pouze vaše. O běžkařích, kteří jsou navíc na přehradě nezávislí na rolbou upravené dráze (i když jet ve stopě je samozřejmě pohodlnější a bezpečnější), to platí dvojnásob.
