Žlutá apokalypsa: Česko je zásluhou Babišova Agrofertu řepkovou velmocí
Českou republiku pokryla mračna žlutého pylu. Kolem této apokalypsy se vyrojily různé legendy. Rozhodně za ni nemůže výhradně řepka, tento viditelný symbol podnikání firmy Agrofert v české krajině. Na druhou stranu není pravda, že se žlutým jarem 2018 nemá žádnou spojitost. Jak se vlastně vyvinulo Babišovo řepkové impérium?
Za extrémní koncentraci pylu v ovzduší dnes může hlavně dlouhotrvající sucho a rychlý nástup teplého počasí. Kvůli tomu vykvetlo mnoho rostlin a stromů dřív a najednou, což proti minulosti nepříjemně zhoršuje prostředí pro alergiky.
Babišoviny
Sotva se na sociálních sítích v reakci na pylovou záplavu strhla vlna nevole a sarkasmu cílená na žlutě kvetoucí polní rostlinu, vytvořil marketingový tým Andreje Babiše kruhovou obranu. Články v Lidových novinách (mj. Řepka je malý pylový hráč) a Mladé frontě DNES (mj. Žlutá oblaka z borovic a smrků) se s dostatečně výmluvnými titulky pokoušely odvádět hněv jiným směrem.
MF DNES dokonce přispěchala s propagandistickým příběhem, že „nejlepší med je z řepky“. Vzhledem k masívnímu používání pesticidů při ošetřování těchto rostlin se tomu nechce příliš věřit. Zvláště když se v téže době objevily zprávy, že členské země Evropské unie si koncem dubna odhlasovaly zákaz používání těchto chemických látek, jelikož způsobovaly masívní úhyn včel.
Řepková velmoc
Jak je to tedy s podílem řepky na současné pylové kalamitě? Je příliš troufalé tvrdit, že nemá téměř žádný vliv. Každý vidí na vlastní oči, že lány této plodiny stále přibývají a spolu s Estonskem zaujímají největší procento orné půdy v Evropě (necelých 14 procent), trojnásobně převyšující unijní průměr. Například ve srovnatelném sousedním Rakousku dosahuje tento podíl jen 2,8 procenta, v Německu 3,6 procenta.
Ministerstvo zemědělství uvádí, že řepka ozimá byla pro loňskou sklizeň vyseta na ploše 407 tisíc hektarů. Proti předchozímu roku jde o přírůstek 14 tisíc hektarů. Ještě v roce 1990 se přitom pěstovala na 100 tisících hektarech. V posledních deseti letech však došlo k výrazné proměně obchodu s řepkou. Štědrá podpora státu kvůli produkci biopaliv umožnila podstatně vyšší hektarové výnosy a výkupní ceny, a tím se stala pro producenty atraktivnější.
„Česko je v Evropě řepkovou velmocí. Plochy, které uvolnily tradiční plodiny, jako brambory či cukrová řepa, obsadila řepka. Má výhodu v tom, že má prakticky neomezený odbyt,“ vysvětluje předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. „Některé velké podniky řepku vysévají třeba na rozsah celého katastru a najednou máte kolem jedné malé vesnice jedno obrovské pole plné řepky. V tom jsme unikátem v celé Evropské unii,“ dodává k postupné proměně české krajiny.
Dýchací masky
Rostoucí rozsah osevních ploch řepky má vliv na zvýšenou produkci řepkového pylu, což potvrzují i alergologické poradny. „Řepka má poměrně velká pylová zrna, takže největší nebezpečí hrozí do vzdálenosti stovek metrů od řepkového pole,“ upřesňuje alergolog Michal Závacký. S nevelkou nadsázkou však potvrdil, že ve žlutém Česku není mnoho míst s dostatečnou vzdáleností od řepkových polí.
„Alergikům s citlivostí na řepku musím v těchto dnech připomínat nutnost dodržovat například při výletech do přírody nutná opatření, třeba v podobě dýchací masky, která ochrání dýchací cesty,“ doplnil Závacký.
Podle imunoložky Jitky Petanové je řepka se svým charakteristickým zápachem kvůli své všudypřítomnosti riziková v blízkosti polí i pro lidi bez alergie. „Mechanické dráždění pylovými zrny, která se dostávají až do drobných dýchacích cest, může i u nealergiků vyvolávat lokální podráždění nebo lokální zánět,“ varuje.
Dominantní Agrofert
To je ovšem v rozporu s tím, jak se brání majitel holdingu Agrofert, dočasně vloženého do svěřenského fondu. „Kdyby vás někoho zajímalo ještě něco k pylu, který je všude. Je z dřevin, především z břízy a jehličnanů. Není to řepka, protože pylová zrna řepky jsou těžká a nešíří se vzduchem. A ještě jednou zopakuju: z celkové úrody řepky v České republice vypěstuje moje bývalá firma jenom pět procent,“ píše Babišův PR tým na jeho facebookovém profilu.
Premiér v demisi přehnaně skromně mlží, protože jsou to jeho zpracovatelské firmy, jež vytvářejí pro zemědělce poptávku po výkupu stále většího množství řepky. V Česku neexistuje žádná jiná firma tolik propojená s produkcí řepky jako Agrofert. Agrobaronův byznys byl popsán serverem Deník Referendum. Jeho koncern fakticky dominuje na českém trhu s touto plodinou a jejím následným zpracováním.
„Díky propracované výrobkové vertikále má Agrofert z obchodu s bionaftou výdělek prakticky na všech úrovních: od semínka řepky po bionaftu. Vlastní podniky zemědělské prvovýroby, které vytvářejí zisk tím, že pěstují řepku. Má firmy, jež zemědělcům prodávají chemii a osiva – a sám je také vyrábí. Patří mu sila, kde se řepka suší, čistí a skladuje. Bionaftu musí nakupovat firmy v rámci holdingu. A zejména má Andrej Babiš svůj Preol, kde vyrábí metylester řepkového oleje. To vše je prošpikováno podporou z veřejných zdrojů, přímou i nepřímou,“ vyjmenovává server.
Celou reportáž si přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 10. května.
