Pívo, Ortél a láska k vlasti: Jak to vypadá, když k vám zavítá cirkus Tomáše Hnídka?
Národovecký agrometal formace Ortel je fenomén posledních let. Kapela regionálního formátu se umisťuje na předních příčkách populárních anket a mnohdy za sebou nechává i skupiny schopné vyprodat stadión. Vztah k partě, kterou šéfuje Tomáš Hnídek, alias Tomáš Ortel, je podobným společenským ukazatelem jako názor na prezidenta republiky či Tomia Okamuru. Ortel se na štacích, kde má vystupovat, často potýká s odporem místních i nechutí samosprávy (naposledy se proti chystanému zářijovému koncertu měla postavit radnice jedné vesnice u Tábora). Kdo ale na koncerty Ortelu vlastně chodí? A jak to vypadá, když do vaší obce zavítá show pana Hnídka? Reflex byl toto léto u toho.
V Radotíně, okrajové části Prahy roztažené podél levého břehu Berounky, se v podvečerním vedru nehne ani lístek na stromě. Místní koupaliště hlásí plno, z reproduktorů na baru hraje reggae. Po silnici vedoucí do dalšího kiosku u řeky se však trousí lidé, kteří jdou na trochu jinou muziku. Na rozpáleném asfaltu je vítají vzkazy, kýmsi nasprejované předešlý večer. „Náckové a burani tudy,“ stojí na nich. Koncert Ortelu začíná za hodinu.
Víme o vás
Kolem konání koncertu kapely, jež už několik let budí vášně nejen na domácí hudební scéně, bylo v Radotíně živo už od konce května. Tehdy se na oficiálním facebookovém profilu městské části Praha 16 (starostou je Karel Hanzlík z ODS) objevilo toto sdělení: „Radnice nesouhlasí s koncertem kapely Ortel. V radotínských Říčních lázních vystoupí v červnu kontroverzní skupina Ortel. Pořadatelem uvedené akce není městská část Praha 16, pozemky jsou v soukromém vlastnictví. Přestože radnice jednala s vlastníkem areálu o zrušení uvedené akce, k dohodě nedošlo. Vedení města nemá v současné době žádný oficiální legislativní nástroj, aby tento koncert omezilo či zakázalo. Současný český právní systém totiž neumožňuje zakázat pořádání soukromé akce na soukromých pozemcích. O konání akce byly informovány jak Policie České republiky, tak i Městská policie hlavního města Prahy.“
Pod statusem se okamžitě rozjela masívní diskuse. Vedle naštvaných fanoušků kapely přidávali negativní komentáře i lidé, kteří evidentně muziku Ortelu nijak zvlášť neprožívají. „Napíše mi někdo jeden rozumný důvod, proč by soukromý provozovatel akce na soukromém pozemku měl rušit akci jenom proto, že ta se nelíbí lidem na radnici?“ tázal se jeden z uživatelů. „Narodila jsem se v roce 1987 a v životě by mě nenapadlo, že zažiju tyhle socialistický kydy tak říkajíc naživo,“ stálo v jiném komentáři. Příspěvky ve stylu „dobře, že jste se proti těm náckům vymezili“ byly jednoznačně v menšině. Radotínská radnice se poprask na sociální síti následně snažila hasit vyjádřením, že „rozhodně nešlo o snahu potlačovat svobodu slova“ (což je ovšem poněkud v rozporu s původní informací o tom, že zastupitelé jednali s majitelem areálu o zrušení akce), ale oheň už byl na střeše. Lidé, kteří v Tomáši Hnídkovi, alias Ortelovi, vidí proroka třímajícího pochodeň pravdy proti mocným, se opět utvrdili v přesvědčení, že systém po nich jde a nic se neděje náhodou. Zařadit si Ortel do škatulky „nazi kapela“ přitom není přesné. Hudba i texty Ortelu mají k tvorbě white power formací typu Conflict 88, v níž Hnídek v devadesátých letech působil, hodně daleko. A publikum rozhodně není přehlídkou hajlujících holých lebek. Ortel je ve skutečnosti kulturním odrazem pohybů na politické a společenské mapě České republiky.
Tahle hudba není pro mladý
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
