Seriál Reflexu: Jak žijí osobnosti v době pandemie? Mám strach z blbého umírání, říká Radkin Honzák
Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát psychiatr Radkin Honzák.
Co vám chybí?
Živý styk s mými pacienty, s nimiž si musím jen dopisovat nebo telefonovat.
Co naopak nechybí?
Nedostatek času, takže v klidu dokončuju jeden rukopis, shodou okolností o panice a pomalu si rovnám druhý a chytám třetí. Je to pohoda.
Je něco pozitivního na domácí karanténě?
Příjemný čas strávený se ženou, čas na věci, které se odkládaly, dostaly se konečně na řadu také poslední knihy od Ježíška.
Rozčílilo vás něco v posledních dnech?
Předvádění se premiéra Babiše a jeho zmatečné řízení věcí, včetně toho, že si někde půjčil bílý plášť a producíroval se v něm podoben holičům mého dětství.
Co vás naopak rozesmálo?
Rakce čtenářů pod mými blogy.
Co čtete?
Kromě odborné literatury, což by nikoho nechytlo, teď právě rozhovor bohužel odešedšího Vladimíra Kučery s Janem Rychlíkem o českých dějinách, vedle postele mám sbírku nejlepších básní 2018 a Bibli, která se dá číst dokola. Nad tím ale jako poslední před spaním je James Thurber, Stephen Leacock a Jaroslav Hašek.
Na co se díváte v televizi?
Na nic.
Jakou posloucháte hudbu?
Z youtube Voskovce + Weicha + Ježka, sem tam něco vážnějšího od Mozarta až po Martinů, dojáky svého mládí s Pilarovou, Matuškou, hlavně se Suchým+Šlitrem a Šlapeto.
Jak získáváte informace?
Všemi dostupnými nedotykovými kanály: ověřuju si věci na BBC a spolehlivým zdrojem informací je doc. Petr Bartůněk, Honza Pirk a můj brácha Faust.
Z čeho máte strach?
Jako většina z nás: z blbého umírání. Jinak snad jen ze zubařů.
Na co z posledních dnů nikdy nezapomenete?
Na to, že některé vietnamské obchody nabídly zdarma občerstvení pomáhajícím profesionálům.
Čemu věříte?
Sobě, svým blízkým, většině přírodních zákonů a Bohu.
Kdo nebo co vám naposledy udělal radost?
Například Vy svým zájmem, holčičky vnučičky Anička a Evička, které mi telefonují, když k nám nemohou, dcera, která se stará, ač ještě není zle, syn, který pomáhá, mnoho lidí na internetu, kos za oknem.
Změnil jste stravovací návyky?
Ne, nebyly zas tak špatné.
Je něco, čeho se vzdáte i po skončení epidemie?
Nepředpokládám, že bych se musel vzdát své práce naplno, a jinak mi epidemie žádné ztráty nepřinesla.
Koho si dnes vážíte?
Všech, kteří si achovali rozum a rozumné postřehy, názory a doporučení hlásají dál. Rozhodně to ale není naše prolhaná vláda, ani náš prezident (bez přívlastků).
