Spisovatel David Zábranský: Přijde mi, že se pod rouškou nějak ztrácí lidská řeč
Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát spisovatel David Zábranský. Za svůj poslední román Logoz je aktuálně nominován na cenu Magnesia Liter.
Co vám chybí?
Možnost dýchat v širokém slova smyslu. Roušky jsem si náhodou dovezl před rokem z Číny, kde jsem si je koupil proti smogu. Ta země mě po deseti minutách pobytu odpuzovala, dýchat se tam rozhodně nedalo.
Co naopak nechybí?
Bezcílní turisté a vlastně obecně zbytečné těkání.
Je něco pozitivního na domácí karanténě?
Ne. Totéž by šlo dělat i bez karantény, pokud máte na mysli třeba usebrání se, myšlení, čtení, skládání opery.
Rozčílilo vás něco v posledních dnech?
Irituje mě styl našich vrcholných politiků. Řada těch opatření je pravděpodobně třeba, ale vyhrožovat lidem, že dostanou zaracha, pokud nebudou poslouchat, to mi přijde jako na škole v přírodě. Trapno a bolest.
Co vás naopak rozesmálo?
Když mi kamarádka Slovenka žijící v Británii napsala, že si z ní v elektru dělali legraci, když tam přišla v roušce. Prý jestli jde o ozbrojené přepadení… Ještě možná detail: šla si tam pro pytle do vysavače, aby si z nich ušila roušky.
Co čtete?
Agambena, Sloterdijka, Badiou a další filosofy. Krom toho řecké noviny online a občas Guardian… Politico...
Na co se díváte v televizi?
Na nic.
Jakou posloucháte hudbu?
Převážně elektronickou. Teď asi dva dny nového Baxtera Duryho.
Jak získáváte informace?
Z webu. Big tech si mne ruce.
Z čeho máte strach?
Že se hodně věcí změní k horšímu.
Na co z posledních dnů nikdy nezapomenete?
Na lidi v rouškách. Přijde mi, že se pod rouškou nějak ztrácí lidská řeč, ale asi to nebude mít obecnou platnost, jde o nějaký iracionální pohyb v mé mysli.
Čemu věříte?
Že se mohlo udělat mnohem víc, aby se covid nerozšířil, a mám tím na mysli především Čínu.
Kdo nebo co vám naposledy udělal radost?
Rodina a texty… Kachny v parku.
Změnil jste stravovací návyky?
Ne, nikdy jsem nejedl venku.
Je něco, čeho se vzdáte i po skončení epidemie?
Ne, ale to je dané tím, že jsem se hodně věcí vzdal už před ní.
Koho si dnes vážíte?
Každého, kdo dokáže mlčet a počkat s vyjádřením ke karanténě ještě pár dní, týdnů, let…
Další „koronavirové“ dotazníky si přečtěte zde >>>
Jaká válka nás čeká v budoucnu? Na co bychom se měli připravit? Jak dlouho potrvá současné pandemie? Přečtěte si rozhovor se Soňou Pekovou v novém tištěném Reflexu >>>
Reflex 13/2020|