Ladislav Vostárek: Syn mi udělal radost rouškou, abych s šátkem nevypadal jako bandita z kovbojky
Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát advokát a textař Ladislav Vostárek (73)
Co vám chybí?
Lidi!
Co naopak nechybí?
Lidi!
Je něco pozitivního na domácí karanténě?
Konečně si mohu uspořádat CD a knihovnu a dopsat resty.
Rozčílilo vás něco v posledních dnech?
Lidi, konkrétně idioti, kteří se vydali na hory v době, kdy se vědělo, že to není bezpečné a kteří se v domněnce vlastní nesmrtelnosti bezostyšně pohybují mezi ostatními smrtelníky. K tomu přidám dnešní usnesení senátu o tom. jak je vláda vlastně neschopná a neakční. Fuj, co ten senát vlastně za celou dobu dokázal? Jarda Kubera se musí v hrobě obracet.
Co vás naopak rozesmálo?
Ministr Vojtěch, který se na počátku zachoval stejně neobratně, jako pražský primátor při povodních včetně toho, že neuměl roušky a respirátory z Číny ani objednat ani zaplatit. S ohledem na nedostatek roušek a respirátorů a chování některých spoluobčanů mně už ale smích přešel.
Co čtete?
S ohledem na mé hlavní povolání (jsem advokát) především právní předpisy z oblasti pracovního práva, sociálního zabezpečení a insolvence.
Na co se díváte v televizi?
Tak hluboko jsem ještě neklesl. S výjimkou zpráv na Primě na nic. Syn David mi slíbil poslat nějaké filmy přes úschovnu.
Jakou posloucháte hudbu?
Teď především demosnímky Miry Chrástky, protože když mi zbude chvilka, pracuji na novém CD skupiny TURBO! Dobří holubi se přece vracejí! Musím se pochlubit, mám hotových šest textů a všichni si myslíme, že se povedly. Některé jsem podrobil externí kritice z řad dam dívek a vyjádření k jednomu z nich zní: „Závidím té ženě, pro kterou jsi to napsal!“
Jak získáváte informace?
Internet a Velké zprávy na Primě, ČT už dávno nevěřím a Nova mně nebaví.
Z čeho máte strach?
Z lidí! Z těch pitomců mezi slušnými, kterým je všechno jedno a nedají se nějakým blbým „Burešem“ a Prymulou v ničem omezovat.
Na co z posledních dnů nikdy nezapomenete?
Na neschopnost a zabedněnost vrcholných představitelů Evropské unie.
Čemu věříte?
Lidem! Jejich empatii, inteligenci a schopnostem, zkrátka jejich lepším vlastnostem! Sem nepočítám ty všehoschopné žvanily.
Kdo nebo co vám naposledy udělal radost?
Iveta, matka našeho adoptivního vnoučka Ondřeje, když mi přišla ostříhat keře na zahradě a syn David, který mi převezl roušky ústa, abych s tím šátkem přes nos a ústa nevypadal jako „bandita“ z blbý kovbojky.
Změnil jste stravovací návyky?
Bohužel! Musel jsem si totiž začít vařit.
Je něco, čeho se vzdáte i po skončení epidemie?
Šály přes ústa, případně roušky či respirátoru, pokud se na mně ze státního přídělu dostane.
Koho si dnes vážíte?
Celého personálu oddělení DIOP ÚVN, který se v této těžké situaci národa stíhá postarat o moji milovanou choť, která je delší dobu ve vigilním kómatu.