Jan Mühlfeit: Mám obavu, že zemře víc lidí na strach než na koronavirus
Osobnosti odpovídají na „koronavirový“ dotazník Reflexu. Co čtou, čeho se bojí, jaký je jejich život v současné epidemii. Tentokrát Jan Mühlfeit, globální stratég, mentor, kouč a autor mezinárodního bestselleru Pozitivní leader.
Co vám chybí?
Pracovně působím v mnoha zemích, takže nejvíce mi chybí asi svoboda cestování. Chápu samozřejmě ale to, že pohyb, i ten mezinárodní, bude teď nějakou dobu omezen. Jinak není nic, co bych nějak zásadně postrádal.
Co vám naopak nechybí?
Se situací jsem se vyrovnal velmi rychle. Vlastně jsem jen přesunul to, co dělám s lidmi osobně a napřímo, do světa online. Mám tak pořád co dělat a zatím jsem nemusel nic zásadního opustit.
Je něco pozitivního na domácí karanténě?
Pro mě osobně urychlila již nějakou dobu zamýšlenou strategii více využívat digitální svět. A jsem mile překvapený pozitivním ohlasem na má videa na Youtube nebo živé přenosy, které dělám. V tomto směru to vnímám rozhodně pozitivně.
Rozčílilo vás něco v posledních dnech?
Když už se u nás rozhodlo o nošení roušek a zachovávání odstupu, rozčiluje mne, že to někteří nedodržují. Možná je to náhoda, ale setkal jsem se s tím spíše u starší generace, která by to o to více měla dodržovat, protože imunitu má menší.
Co vás naopak rozesmálo?
Rozesměje mne hodně věcí, aktuálně hlavně vtipy, které nám v rámci jedné sociální skupiny posílá třeba Jiří Balvín, ten vždy boduje.
Co čtete?
Vracím se ke knihám o smyslu života. Například k autorům jako Viktor E. Frankl a jeho knize Člověk hledá smysl nebo Clayton Christensen a jeho titulu Jak změříte svůj život?
Na co se díváte v televizi?
Jednou denně sleduji zprávy, jinak se na televizi moc nedívám, ani jsem to předtím nedělal. Televize se snaží o co nejrozumnější informování, ale chybí mi pozitivní zprávy a názory odborníků i na to, jak tato situace ovlivňuje psychiku. Média moc nehovoří o atmosféře strachu a sociálním oddělení, ve kterém žijeme, a málo se tak radí lidem, co s tím mají dělat. I proto se tomu sám často věnuji na svých sociálních sítích.
Jakou posloucháte hudbu?
Medituji, takže určitě meditační a jinak Oldies 80-90 léta.
Jak získáváte informace?
Snažím se studovat zdroje. Ze zahraničních jsou mezi nimi Financial Times, CNN, CNBC, BBC a u nás ČT. A pak se zajímám o názory lidí, kteří tomu rozumí a mají i odborné vzdělání. Jako třeba Bill Gates, se kterým jsem pracoval, a který má tyto epidemie nastudované z Afriky.
Z čeho máte strach?
80 až 90 % chorob je způsobeno stresem, takže mám strach, že lidé budou mít strach kontinuálně a on pak přispěje ke stavům deprese, snížené imunitě a tím i odolnosti vůči viru, ať už jej lidé dostanou nebo ne. Při dlouhodobém strachu, umocněném třeba ještě nějakou nemocí, se do těla vyplavuje kortizol, který snižuje imunitu. Mám obavu, že pokud se tím nebudeme zabývat, zemře možná víc lidí na strach než na korona virus. A další věc je sociální oddělení od lidí. Právě v těchto týdnech bychom měli ještě více dělat to, co nás baví a zvyšovat si tak dávky endorfinu a dopaminu v těle, a zároveň interakcí třeba přes sociální sítě být ve spojení s těmi, které máme rádi. To zase přispívá vyplavování serotoninu a oxytocinu. Udržíme se tím ve větší psychické pohodě. Jinak mám strach asi jako každý člověk, ale snažím se jej právě pomocí výše uvedeného zpracovat, protože jedině tak s tím můžu něco dělat. A nepodávám se číslům, která se v souvislosti s nemocí COVID-19 na nás chrlí, spoléhám na to, že to vyřešíme.
Na co z posledních dnů nikdy nezapomenete?
Nezapomenu, že rouška se stala symbolem české sounáležitosti, bez ohledu na zdravotní hledisko, které ani neumím posoudit, i různým přístupem dalších zemí. To, jak je lidé začali šít, vzájemně si je dávat, jak těm, co jsou v první linii pomáhají komunity, jako třeba vietnamská a další. Věřím, že se nám to podaří přenést i do těch dobrých dnů, protože Češi tradičně drží pohromadě, když je jim špatně.
Čemu věříte?
Věřím v lidskou kreativitu, zvídavost a to, že si jako lidé vždy víme rady. Věřím, že se najde vakcína a způsoby, jak se s tím vyrovnat. Myslím, že to společně zvládneme.
Kdo nebo co vám naposledy udělal(o) radost?
Určitě to byly pozitivní reakce lidí na má videa nebo živá vysílání na sociálních sítích. Každá zpráva o tom, že i v těchto složitých chvílích jsem svým pohledem třeba někomu pomohl změnit přístup k lepšímu, je fantastická. I když pozitivně změníme život jenom jednoho člověka, stále to má smysl.
Změnil jste stravovací návyky?
Dlouhodobě se stravuji zdravě, a třeba alkohol nepiji už několik let vůbec. Přidal jsem tak jenom ještě více zeleniny a ovoce a soustřeďuji se na vitamíny.
Je něco, čeho se vzdáte i po skončení epidemie?
Moc rád se potkávám s lidmi osobně a takto jsem je doteď převážně i koučoval, myslím, že budu ale daleko více využívat online nástroje a technologie. Zatím jsem to dělal zejména se sportovci, kteří jsou hodně na cestách, ale způsobů využití i u ostatních vidím teď mnohem více.
Koho si dnes vážíte?
Určitě lidí v první linii, všech, kteří teď pracují mimo své domovy. To jsou pro mne hrdinové, bojovníci. Protože my, co můžeme využívat komfort domova, si nemůžeme stěžovat, my jsme v pohodě a měli bychom se jen snažit je všestranně podporovat.
