Špičkový český kardiolog v Los Angeles: V Kalifornii lidé cestují sami autem, je tady teplo. To nám pomohlo
Díky svému vzdělání a praxi patří českomerický invazivní kardilog se specializací na srdeční arytmie Tomáš Konečný mezi nejlepší lékaře na světě; při své praxi na Mayo Clinic v Rochesteru byl součástí týmů pečujících mimo jiné o dva bývalé americké prezidenty. Jeho vzorem však nadále zůstává Jaroslav Heyrovský. Teď pracuje v Los Angeles v nemocnici na University of Southern California a je ve fázi posledních příprav na eventuální kalifornskou koronvirovou krizi.
Který váš případ vás zatím nejvíc překvapil?
Jedna pacientka z minulého týdne. Měla kašel, špatně dýchala a tak se jí v naší nemocnici udělal test na COVID stěrem z úst. Výsledek byl negativní. Za další den se její stav zhoršoval, udělal se tedy další test; znovu byl negativní. Jelikož se její dýchání nadále zhoršovalo, napojili jsme ji na ventilátor. Při tom jsme jí udělali i třetí test na COVID, tentokrát již ze vzorku z plic, tak zvanou bronchoalveolární laváž - a až ta byla pozitivní. Podobné případy se vyskytly na více pracovištích. Je tedy jasné, že maximální opatrnost je na místě; musíme COVID víc zkoumat, poznat jeho záludnosti.
Koronavirus je respirační onemocnění. Co to odborně znamená pro vás jako pro kardiologa?
Moje specializace je výzkum a léčba srdečních arytmií u lidí s respiračními onemocněními, na problematice s COVID19 mám tedy eminentní zájem. Výzkum je tady ve Spojených státech důležitou součástí naší lékařské praxe; komplikace spojené s COVID19 samozřejmě musejí být zkoumány, včetně těch kardiologických.
Jak se v posledních týdnech změnila vaše práce?
Asi jinak, než si většina lidí představuje. Snažím se být na jednu stranu k dispozici pro pacienty v nemocnici - tedy pro ty s COVID19, kteří mají i srdeční arytmie - a zároveň co nejefektivněji pomáhám pacientům přes telemedicínu - rozumějte na dálku, například přes telefon. Nemalou energii mi zabírá právě potřebná příprava na stále možné akutní zhoršení krize; zdokonaluju si znalosti, které jsem už dlouho nemusel používat. K nim patří třeba intubování – to budu potřebovat v příštím týdnu, kdy jsem byl povolán na jednotku intenzivní péče místo kolegů, kterým je přes 60 a jsou tedy v rizikové skupině.
Středa 22. dubna byla v Kalifornii označena za zatím „nejmsrtelnější den“ – ve státě zemřelo v souvislosti s koronavirem 115 lidí. Čekáte, že krize do Kalifornie teprve přijde?
Samozřejmě. Medicínská komunita se tu připravuje velmi aktivně už několik týdnů, snažíme se k problému přistoupit co nejsystematičtěji, potenciál pro opravdovou katastrofu existuje reálně. I když se všichni modlíme, aby v Los Angeles nenastala.
Studoval jste na nejstarší americké medicíně na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, to město dobře znáte. Proč se metropole Los Angeles, kde teď pracujete, zatím – naštěstí - New Yorku nepodobá?
V Kalifornii lidé cestují odděleně v autech a ne dohromady v metru. To je velký rozdíl. Takže typicky kalifornský problém s nedostatečnou a často nebezpečnou veřejnou dopravou se v tuto chvíli vlastně obrátil v místní pozitivum. Je tady teplo, například děti nesportují společně v tělocvičně, ale většinou jen na venkovních hřistích. Brzké zastavení letů z Číny na popud prezidenta Trumpa, které bylo v březnu vylmi kontroverzní, také pomohlo zabránit nezvládnutelné první vlně nákazy. Navíc se tady velmi rychle, podobně jako v České republice, zavřely školy a většina lidí už od půlky března zůstala doma. Mimochodem vývoj pandemie v České republice i jiných evropských zemích jsem na dálku sledoval i pořád sleduji, jak nejlépe mohu. Možnost číst na dálku elektronické noviny z Čech mě denně obohacuje a rád bych vyjádřil dík novinářům, jejichž práce mi přibližuje české prostředí víc, než bylo kdykoli dřív možné.
Kdy může skončit karanténa? Byla vládní omezení přehnaná? Jak se může pandemie dál vyvíjet? Přečtěte si v novém tištěném Reflexu velký rozhovor s profesorem Pavlem Kolářem a imunologem Jaroslavem Svobodou >>>
